Loool, tak tohle mě pobavilo na závěr dne!
Projíždím si fotky z Norska, dumám, které nechat do archívu, které tisknout, které hodit na Wiki, které komprimovat a které smazat, a najednou koukám, hledím, zírám na snímek pořízený náhodně z okna letadla cestou domů a ancijáša tvojho, vždyť ta krajina tam mi je dneska nějaká povědomá!
To nahoře je kaňon Labe, to hluboce zařízlé údolí odspoda nahoru, které vrhá tak černý stín, to je Kamenice a nahoře, jak uhýbá a pak se vlévá do Labe, ten světlý flíček, to je Hřensko. Čtyři měsíce před tím, než jsme se tam vydali na rodinný výlet.
No kdybych byl býval tohle věděl dříve, mohl jsem si sebou vzít ortofotomapu vlastní výroby. :-)
Pravčická brána je z tohohle úhlu zakrytá a stejně by měla sotva deset pixelů.
Vlevo dole to termitiště je Růžovský vrch, výrazná dominanta kraje, nad ním je obec Růžová a z ní vede vzhůru silnice, jednosměrka, kde náš autobus potkal osobák v protisměru a museli jsme se vyhýbat na milimetry, a ta vede do obce Janov, od níž směřuje k Labi podlouhlé obdélníkové pole, kde děti konečěn poprvé po několika dnech, kdy musely dávat pozor, aby se někde nezřítily a nezabily, měly možnost se volně vyřádit na bezpečné louce, a tak skotačily, metaly kozelce a vůbec odpálily řádnou nálož radosti ze života. Les za polem, ve směru na Labe a Kamenici, ukrývá objekty lehkého opevnění vz. 37.
Napravo od Kamenice je dobře vidět silnice Hřensko - Mezná, samotná obec Mezná je v tom ohbí, kde Kamenice prudce uskakuje doprava. Mezná, tam došel požár až za humna, doslova a do písmene. A ještě víc napravo již se zvedají strmé útesy Česko-saského Švýcarska. A za nimi je rajch.
Za řekou Labe, kulatý, okrouhlý palouček, to je obec Schöna, před níž stojí dva chlumy, či spíše zalesněné skalní formace, kaiserkröne a Zirkenstein, patrně vypreparované sopečné sopouchy. No a napravo nahoře, jak se Labe rozšiřuje, to je Bad Schandau.
Tak to je legrace.
Taková náhoda!
Ještě jsem si vyfotil Rujánu cestou tam, takže... příští rok...? ;-)