Forum Vaultu šílené brahmíny

13.7. Den, kdy jsem byl svědkem smrti svobody (a její reinkarnace ve svazek manželský).
Člověk se jednou za uherák upraví tak, aby vypadal jako slušný člověk a hned prokoukne jeho dětská tvářička, aneb to prokletí(?), kdy už dekádu a půl vypadáte v obličeji stále stejně.
Nicméně, svatby jsou krásná záležitost, osvěžující si to po patnácti letech znovu prubnout (a tentokrát i okrajově přidat ruku k dílu).

| SPOILER

PS: Kdo se chystáte do chomoutu, zakažte svým rodičům, aby vám opíjeli svědka. Můj podpis na oddací listině vypadá spíš jako záznam EKG

rád by som tomu veril

gratulki. :-) A ty kdy?

Ano, ano, žádné homolobby tady trpět nebudem.

Já jsem stále zaseknutý ve fázi, kdy na jednu stranu žiji ve spokojeném, funkčním vztahu, na druhou mě však dohání zhýralosti minulosti, bo ani na té svatbě se mi nevyhnul moment, kdy jsem v rozpacích žmoulal pivo a snažil se předstírat, že jsem v minulosti rozhodně ve víru společenské znavenosti neobcoval s tou drobnou, roztomilou černovlasou družičkou.
Ale uvidíme, uvidíme, času ještě dost, s přítelkyní jsme stále ve té "hrdličkovské" fázi, pravá zkouška bude, až nás to přejde.

No, měl jsme za to, že pointa je mít děcka a hypotéku za sebou dříve, než to přejde.

Hrdá matka!

Lo našla v mambině šperkovnici zuby po babičce. Povídám jí To jsou lidské zuby, blé, na to nesahej! A ona na mě shovívavě Ale prosím tě, zuby umřelých lidí jsou jen takové hračky, těch se přece nemusíš bát.

Dobře vychovávám.

I když jsme si pak teda s těma zubama musely fakt hrát. Celý víkend.

(odpoledne nás nějaká ženština pod hradem Hukvaldy přesvědčovala, abychom Lo koupily náramek. Mamba povídá My něco koupíme až nahoře na hradě. Ženština nás varuje Ale nahoře jsou jen věci pro kluky, meče a štíty. A Lo na to Tak to je super, protože když zrovna nepoužívám k lovení draků luk, chybí mi k meči štít. Honem, ať je ti kluci všechny nevykoupí! )

Výletící sága pokračuje, tentokrát jsme se šourali po Brdských vyhlídkách a okolních zříceninách. Prvně v životě jsem vylezl na Žebrák. Což si nejsem jistý, jestli je smutné, vzhledem k tomu, že celý život žiju méně jak dva kilometry od něj, nebo naopak skvělá zpráva, neboť se mi po letech podařilo překonat další příčku fobie z výšek. Nicméně, je z něj krásný výhled na Točník:

| SPOILER

A vice versa, výhled z točnického vršku na zbytky Žebráku.

Docourali jsme i na Valdek, taky moc pěkná záležitost, jen už lehce nebezpečná, vršky hradeb už drží víceméně jen na dobré slovo a věž je dávno propadlá:

| SPOILER

A v neposlední řadě se nám podařilo zatoulat na pár pěkných lokalit v Brdech:

| SPOILER

Kdybyste jely na Sovinec, tak tam zrovna potkáte Frantu. :)

A to je pěkné. Už se těším, až nás Miro na podzim taky vytáhne do Brd. :) (nechceš se přidat?)

Éto možno, pokud vyjdu časově. Aktuálně je v práci bohužel lehce "havarijní" stav a podle předběžného propočtu mě jen za Srpen čeká 40+ hodin přesčasů. Pokud se to do podzimu podaří zažehnat (v což doufám, chvílemi mám už teď chuť vyskočit z okna), tak bych se i rád přidal! \o/

Nedávno, po dvou měsících "havarijního stavu a přesčasů" jsem si dal meeting s manažerem, řekl, že takhle to dál nepůjde, že už mám rozjednanou práci jinde a tak se chystám skončit. Pak jsem odfrčel na dovolenou. Po návratu na mě čekalo zvýšení mzdy, předschválení měsíční+ dovovolené a človíček do týmu, jehož cílem je "dělat za mě práci" abych se mohl "věnovat něčemu". Takže můžu zase v pracovní době pročítat brahmínu a psát tu svá moudra.

Zkus to taky.

je pomaly čas na nejakú helmu, nie? daj rozmery hlavy, nech to na ňu natiahne

Jenom si tak zkoušim foťák v telefonu, než ho rozbiju. Můžete se kochat pohledem na rodinnou idylu a tvoření duševních hodnot.