Čtu teď tady tuhle knížku a je to paráda:

Doporučuji, pokud ji náhodou potkáte. Micuo Fučida je zrovna jméno, které se dobře pamatuje, takže mi to hned zacinkalo v hlavě, když jsem ji viděl, je to tenhle týpek:

(Tady ho myslím hraje herec, teda.)
Při bitvě o Midway byla jeho role omezena na omdlévání a lámání si kostí, poněvadž byl čerstvě po operaci slepáku, ale díky tomu přežil. A tahle knížka je parádní studnicí příběhů k táborovému ohni. Třeba o humanitárních torpédech:
Když se potápěla letadlová loď Kaga, byla navíc ještě torpédována americkou ponorkou. Dvě torpéda minula, třetí narazilo, ale nevybuchlo*), jen se rozlomilo, bojová hlavice klesla ke dnu a nosná část trupu zůstala plovat, takže se na ní mohla zachránit hrstka námořníků z Kagy.
A když šla ke dnu Hirjú, byly zablokovány vstupu do podpalubí, takže muži ze strojovny nemohli uniknout. Admirál rozkázal všem opustit loď, zůstal jen on a kapitán. Doprovodný torpédoborec vypálil popravčí torpédo a odplul. Na druhý den Jamamotův průzkumný letoun hledající Nagumův svaz našel Hirjú na hladině a plnou lidí. Co se stalo? Výbuch torpéda otevřel zablokované cesty a strojníci mohli uniknout na palubu. Když se později loď přeci potopila, mnoho se jich zachránilo na hladině a bylo posléze vyloveno Jamamotem vyslanými torpédoborci.
Bitva o Midway každopádně ukázala, že taktika "vytáhneme letouny z pancéřovaných hangárů na palubu - naplníme je palivem - navěsíme do nich odjištěné bomby - zbylé bomby složíme bokem, mimo pancéřové skladiště - a počkáme, až přiletí Američané" není úplně nosná. Japonci ji vyzkoušeli dvakrát po sobě v jediném dni.
*) Američani měli chronicky vadná torpéda po celou válku.