Forum Vaultu šílené brahmíny

Já se k mřížce vždycky dostanu z té druhé strany.
Je ale pravda, že narozdíl od martensek... ty Prabos, co jsem měl naposledy, nestály čtyři litry. Myslím si, že hlavní rozdíl bude asi v množství použitého materiálu a v pečlivosti provedení. A když Květináč píše, že v nich chodí osm let, tak ta cena martensek je fér.

http://www.wulfczech.cz/
Sice v Praze, nevím, jak často se sem dostaneš, ale vždycky jsem je bral tady a fajn obsluha. Tuhle zimu spíš chodím v italskejch kanadach, co jsem za pár korun splašil od známýho, ale podrážky drží a chodit v nich je úplná lahoda.

V Praze jsem naposledy byl někdy asi v roce 2018 . Už je možná na čase se tam zase podívat.
Já chodim v kanadách českých a taky podrážky drží. I když ten pár co jsem si kupoval v sedmnácti už je skoro barefoot - ty mám už jen na cvičení (a je velmi snadné z takto sjeté podrážky dostat dolů hovno). Chodit v nich bych asi neoznačil slovem "lahoda", ale jakmile začnou být moje, tak se mi v nich chodí dobře.

Auto s motorem ze Spitfire

Krásný. To je pohřebák?

Vzadu je prostor pro dvě pětisetliberní pumy. :)

https://www.etsy.com/listing/618127388/operation-flashpoint-inspired-ofp?click_key=985cc9dd2db4433188ae6117567029702aa3b1e6%3A618127388&click_sum=ac92423e&ref=user_profile&frs=1&load_webview=1&bid=cv6wvqWUuAN5GZqEg37_OB1YXFKm

Tvl nice

Novej bágl (primárně do letadla, 20 litrů obsah a rozměry tak akorát, aby se s tím člověk vešel do limitů nízkonákladovek, mi dneska dorazil.

Vypadá to kompaktně, jak úeska pro 21. století.
Já jak jsem teď cestoval, tak jsme si nebyl jist, co je příruční zavazadlo a co je batoh do kabiny, tak jsem jel jen s brašnou z kočárku.
Můj MNS baťůžek už pomalu doslhuje, po patnácti letech se tak poohlížím po náhradě a koukám, že vývoj šel dál a takový batoh se snad ani nedělá.

Je to z Earmy, a mám dojem, že by to mohlo docela vydržet.
https://earmyshop.cz/batoh-pentagon-leon-coyote
Pokud to držet nebude, budu za ty peníze docela nasranej, ale měl bych v to důvěru.

A vejde se to asi do všech možných rozměrů nízkonákladových kabinových zavazadel, takže za mě cajk.

Si tu můžeš založit cestovatelský topic s fotkami a postřehy, já sice cestuju nerad, ale čtu si rád o tom, jak cestují jiní.

Raynar nedávno zmenšil free zavazadlo na max výšku 40cm. Obvykle to moc s normálně vypadajícím batohem neřeší, ale už jsem párkrát viděl jak lidi na gate přeměřují a doúčtovávají.

Také jsem si pořídil nový bágl, rozměry tak akorát, aby se s tím člověk vešel na nárazník posledního vagónu:

Jednak hlavní kapsa, vepředu velká, ale úzká kapsa na mapu, dvě boční kapsy, klopa dimenzovaná na podložení kabátem, dole dvě poutka k upevnění řemínků deky, nahoře čtveřice poutek k upevnění celty, vzadu poutka pro bederní řemen a uprostřed poutko pro ešus.
Popruhy na háky.

Useň byla ovšem v kalamitním stavu. Tady už se nedá nic zachránit, nezbývá, než poslední instance: Petrolej. Useň ztmavne, ale lehký uhlovodík mobilizuje zbývající mastnotu v kůži. Obvykle ji tedy vysuší a ona pak definitivně ztvrdne, ale tady jsem ihned dodal horký Elaskon a řemínky napustil. Půlka z nich povolila.

Samotnou tornu jsem čistil zubním kartáčkem mýdlem a pracím přípravkem s lanolinem a vysušoval houbičkou, právě aby voda nedorazila ty kožené prvky.

Jsem zvědav, zdali vydrží alespoň jednu výpravu.

Tenhle typ torny je "italka", donesli ji do nové republiky legionáři z Itálie a stala se oblíbeným zavazadlem prvorepublikových trampů, turistů a výletníků. Vyráběla se v široké paletě variant pro civilní trh. Dokonce ještě v 80. letech se šila brašna podobného stylu. (Tohle je civilní verze, na válečný originál bych se nedovážil sáhnout.)

Dalšími klasikami českého trempířství bylo "tele", německý a rakouskouherský skříňový batoh se silnými příčkami a velkou klopou s přírodním rounem z krávy, které zajišťovalo voděodolnost i v dlouhém dešti. Je to vlastně podobný princip, jako velká polní vz. 85. Po první světové válce a vlastně i po druhé se vyráběly civilní kopie. Jednu z nich, z pozdní série barevných, jsem onehdy našel v příkopě:

Už si ji vzal kamarád, který vždy toužil po tyrkysové.

Tele je výrobně poměrně náročný batoh, i když se vezme, že na výrobu jednoho Zeppelinu bylo třeba porazit 1,4 miliónu krav (kvůli střívkům na balonety), takže kožešiny bylo asi dost. Proto byl v německé armádě zvláště za druhé světové války zaveden ruksak (="pytel na záda") mnohem jednodušší konstrukce. I ten se vyráběl dlouho po válce pro potřeby turistů i armády (velká polní "vz. 60", jak se jí někdy říká).
Dva nebo tři jsem už našel - tady je jedno ilustrační foto:

- ale dneska jsem dotáhl ještě starší, meziválečný typ, je teda strašlivě dorasovaný, musím se rozhodnout, jestli ho hodit na aukro od koruny, nebo s ním něco vyvádět. Ona je to dost nepohodlná věc.

No a poslední z "klasických" zavazadel české turistiky je úeska, která se k nám dostala po první světové válce a zvláště po druhé si našla řadu obdivovatelů a nakonec se vyráběla i v národním podniku Opus a nosili ji pionýři.


Kletr, krosna nebo dokonce bergen či alice, to jsou záležitosti mnohem pozdější - jakkoliv ta konstrukce byla samozřejmě známá, nebyla dříve tak masově rozšířená.