Byl jsem na inspirativní návštěvě v muzeu Anthropos:
Nalevo je Venuše z Willendorfu, nejznámější archeologický nález z Rakous, nějakých 25 - 30 000 let zpátky.
https://en.wikipedia.org/wiki/Venus_of_WillendorfUprostřed tu červenou neznám, ale ta tmavá je Petřkovická venuše (23 000 let), nebo lépe, Landecká. Bo nikdo nezná, kde sum Petřkovice, zato Landecké haviřské muzeum je slavné. A archeologické naleziště se nachází v areálu muzea. Sranda je, že jak se v Ostravě těží 400 - 600 metrů pod povrchem, tak na Landeku vystupují uhelné sloje na povrch, jsou tam normálně vidět. Mám ztamaď kus uhlí, že si z něj udělám kopii téhle venuše - leštěné uhlí se skutečně používalo jako šperk, než lidi zjistili, že se to dá pálit. Originál je ovšem v železné rudy. Jako dookola jsou kýble všemožných měkkých i tvrdších hornin, vápenec, břidlice, koneckonců uhlí, švarcna, mamutovina, kosti... ale ne, lidi v Ostravě vždycky použijí železo nebo ocel, pokud jen trochu mohou. Na cokoliv. A zjevně odjakživa. To musí být něco ve vodě nebo já nevím...
Lol, vlastně to je nejstarší železná socha u nás.
Dost žertů, landecká venuše je unikátní tím, že schválně nemá hlavu, ale hlavně, zobrazuje štíhlou dívku s malými ňadry. Proporce takové ideální mladé klisničky. :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Venus_of_Pet%C5%99koviceNo a napravo je z mamutoviny vyřezaná moc krásná venuše Moravanská (22 800), dnešní Slovensko. To jsou proporce klasické MILFky dodnes zcela platné, troufám si soudit! Až budu vetchým kmetem, nenechte mne trápit, umlaťte mne takovýma ceckama!
https://en.wikipedia.org/wiki/Venus_of_MoravanyTohle chci určitě někdy reenactovat:
I málo zkušený pornoarcheolog snadno identifikuje prsa landecké kultury
Ovšem ušít takový ohoz bude opruz, protože tam vše, co je na šití jednoduché, je vynecháno, a zůstávají jen ty složité kusy: rukávy, průkrčník, sedlo a nohavice.
Asi pětadvacet kiláků odsud, v Krumlovském lese, se těžil rohovec. To je takový šutrák, co se dá opracovávat, patří do té rodiny i pazourek. Těžil se tady od doby kamenné, kdy se s ním i obchodovalo, přes dobu bronzovou až po starší dobu železnou. Nebyl to moc kvalitní šutr, ale hlavně, v době bronzové už lidé kamennou industrii moc nepotřebovali. Tím méně v době železné. Takže se tady šutr vytěžil, opracoval, a - nechal ležet. Všude. Odhad je v desítkách tisíc tun opracovaného kamene, tzn. miliardy kusů nástrojů.
Léta, dekády, staletí ubíhaly, a lidé chodili do krumlovského lesa, kopali osm metrů hluboké jámy, mazali si na chleba páchnoucí pomazánku a těžili rohovec. Pak ho složitě opracovávali a pohodili na zem a přišli zase příště a postup zopakovali. Archeologové v tom vidí kult, náboženství a útlak buržoázní třídy zotročující pracující lid, já jsem spíš nakloněn sportu, reenactmentu starých dobrých dob, festivalu tehdejších paleo-nadšenců, Glokvičkovi, dědičnému táboru nucených prací, zásahu mimozemšťanů, golemovi nebo brněnskému smyslu pro humor. Manželka v tom vidí certifikaci celoevropského korporátu druidů, kdo chce být senior druid, musí umět odštípat sekeromlat.
Každopádně v jedné šachtě se našly dvě kostry, patrně sestry, šest tisíc let staré. Šest metrů pod povrchem první žena, 30 - 35 let stará, s oříškovýma nebo zelenýma očima, asi 150 cm vysoká. Metr pod ní druhá, s modrýma očima, ta měla na prsou děcko, které ale nebylo její, nebylo s ní nijak příbuzné. Obě ženy byly v dospělosti dobře živené, ale jejich kosti nesou stopy těžké práce v mládí.
Co to bylo zač? Proč byly pohřbeny zde, samy, obklopeny desetitisíci tunami zbytečné kamenné industrie? Čert ví. Máme jen rekonstrukce jejích tváří.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/rekons ... pravy_kruthttps://sever.rozhlas.cz/krumlovsky-les ... ce-6871379
Odložený pohřeb
Prvek "odloženého pohřbu" jsme už využil v jedné scéně:
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Říká se, že pokud má někdo jen kus kovu nazbyt na ochranu svoji, má býti použit na nejduležitější orgány. Přilba, kardiofylax... Ogar má však jasno! 
