Spring breeze thunder PT. II
Vlastně to nebude moc dlouhé, Lvov jsem lehce přiblížil, cesta vlakem je cesta vlakem a Užhorod je pro mě už více méně prošlapaným terénem, protože jsem tam byl už v roce 2019 a 2021. Možná tím pádem spíš přifouknu text tím, že popisu, jak to vlastně je s dostupností Užhorodu - 19 a 21 jsem jel přes Čop. Čistě vlakový uzel, člověk dojede z Prahy do Košic a pak orchestrionem přes Slovenské nové město a jiné Středy nad Bodrogom až na hraniční přechod Čierná/Čop.
Více o nádraží Košice jsem ostatně psal tut:
https://www.vagus.cz/?p=11416Hraniční kontrola je zevrubná, pohraničky většinou pohledné a slovenští pohraničníci v tomto směru cesty moc neprudí. Pak jede vlak přes hranici a to prosím tím tempem, že klapání kolejnic naprosto (!) kopíruje klapání drezíny v Tarkovského stalkerovi. Na nádraží v Čopu člověk vystoupí a na každém bodu cesty od vlaku k Nádražní budově, kde je třeba změnit směr kroku, stojí voják s automatem, ale s vlídným obličejem, jen hlídá, jdes-li správně.
Budova vypadá jako nerekonstruované slovenské nádraží - vysoká hala, budky z tmavého dřeva.
2019 mi na přepážce jen zkontrolovali pas, pojištění a na pultu nu zadní stěny haly mi zkontrolovali,ne nijak zevrubně,krosnu. Pak už jsem šel ven, přitočil se ke mě vexl, za (jak jsem zpětně s připojením k netu v Užho zjistil) docela fér kurz jsem si proměnil asi litr v českých, vexl měl i kámoše taxikáře, takže za 250 hřiven jsem byl do půl hodiny v Užhorodě.
2021 byla kontrola na přepážce delší, člověk musel ukázat pás, pojištění, Covid pojištění a tečku. Měl jsem s sebou i papírové potvrzení o vakcinaci, myslím, že mi paní vlastně kontrolovala oku papírovou verzi, ale jinak cajk.
Chtěl jsem hodit bobek na vexl&druh, počkat na Maršrut a zrecenzovat nádražku v Čopu, ale řekl jsem si, no co,kurz (kterej už jsem si pamatoval) je podobnej tomu, co nabízí chlapík, tak vlastně proč ne. Na téhle jízdě bylo zajímavé, že jak už jsem alespoň něco trochu rozuměl ukrajinsky, tak se se mnou taxikář bavil, a zhruba někde u toho, kdy jsem mu na dotaz, odkud jsem, odpověděl, že z Чехіє, hurónsky prohlásil: "Aaaa, Čechíja! Gášek!" Takže mému v té době naprosto netrénovanémj uchu na rozdíly mezi ukrajinštinou a ruštinou došlo,na čem jsem. Chlapík řídil dobře, ale přece jenom jeho zkazky o tom, že v Německu je každej druhej Tádžik, že u nás to ještě jde, ale (nezapomenu) "Slovačka to cigáni!" To jsem úplně slyšet nemusel, no.
Jinak co jsem slyšel, maršruty jezdí pravidelně, s vlaky je to trochu omrd. Sice z Užhorodu vede dráha na sever, která přímo vede az do Lvova, ale spoj jede jen do Sianky, odkudby člověk musel jiným spojem a celé by to bylo asi na 10 hodin. Proto spoje vlakové Lvov-Užho jedou spodem, jedou přes Čop a Mukačevo a cesta trvá, jak jsem zmiňoval, hodin pouze 6.
Další možností, jak překročit kordón, je pak autopřechod Užhorod/Vyšné Německé. Tudy jsem se vracel 2019, autobusem. Poprvé se mi ukázalo, že idiocie se dá měřit v jednotkách SP (Slovenský Pohraničník) nějakou paní tam seřvali,že má kuřecí sendvič a jestli nezná zákony, tak co leze do EU.
Já měl všechno v rychtiku, jen si pan čobol neodpustil poznámku, když jsem měl s sebou dvě krabičky cigaret značky Priluky a 0,5 litrů Kozácké rady "Á, vystě Čech? Stě nakupovali pro vašoho pana prezidenta?", tak jsem jen protočil oči,zeptal se, zda-li je vše v pořádku a šel jsem dal. Bus prohlíželi zevrubně asi hodinu a pak mě to dovezlo příjemně až do Michalovec.
K Michalovcům více tut:
https://www.vagus.cz/?p=10767No a tedy k průběhu letošní jarní eskapády.
Tady prosím záběr jarní placky u Mukačeva ve směru na Užhorod
Následně Boršč v místní frančíze "Crazy Rocky", která má pod sebou taky ještě pizza restaurant a burger restaurant a na logu mají Montyho z Rychlé Roty
Vodou z tajících hor nacucaný Už
Podnik zde můj nejmilejší, Egan,nazvaný snad podle nějakého jezuity nebo kýho laka, ještě v roce 2019 tady provozovali v podkroví hostel, který mi doporučil Hollan, od té doby "jen" restaurace,ale boží,skvělá a milionová. Průřez kuchyní je od pizzy, kterou dělají všude možně, přes různé pochutiny k pivu po parádní kuřecí steaky, úžasný křídla a boršče, prostě tady umí.
A ano, ti z Vás letošním PPP políbení pochopí,proč tomu a s láskou, přezdívám "Zakarpatské Hany Bany"
Tady prosím stejk. Možná to nevypadá jako moc, ale je to syté, maso je evidentně dělaný na ohni a to uprostřed není nějakej blbej kečup, ale (vydyndal jsem z nich recept: marinara omáčka tažená aby zhoustla víc a trochu víc oregana do toho, mistře Ch, zkus to doma uklohnit a děcka ti urvou ruce, jak boží to je)
Noční riverside
Vývěska v kavárně/bistru Staré Místo, kde mají vyvěšeno spousta různých plaket,starých obrazů a dalších věcí z období první republiky. Mají fajn pšeničák a super klobásky s černým chlebem.
No a tady menü z místní craftovky na ulici Korzo
Na závěr jedna fotka z baru v Mukačevu.
Ještě někde vyšašim fotku menü z Eganu, abyste věděli, že nekecám áje to tam super. :)