|
Kolik záření, jaké záření, a kterým orgánem. 0,01 Gy hezky alfa záření ve štítné žláze dává (obrazně) tolik Si, jako 1 Gy gama záření celotělově, nebo 10 Gy neutronového do nohy.
Ještě jinak:
Představ si, že máš táborák. Zajímá tě, jak dobře hoří které dřevo, a tak zapaluješ stejně velké klacíky a sleduješ, jak rychle hoří. To je aktivita - jak moc dřeva se změní v popel za sekundu (Bequerel).
Nebo si můžeš říct, že jsi celý život topil lípou, a vztáhnout další dřeva k ní. Jestli hoří rychleji nebo pomaleji (Curie). To se ale dnes už moc nepoužívá, protože třeba v Austrálii lípu neznají, že.
No a pak tě zajímá výhřevnost, to jest nejen jak rychle to hoří, ale také kolik žáru se vydá z celého táboráku. Takže vezmeš kotel, zavěsíš nad oheň a sleduješ, za jak dlouho se voda uvaří (Gray).
No jo, ale sám dobře víš, že když máš velký táborák a prudký oheň a strčíš do něj buřt, tak většina tepla prosviští kolem. Proto se přece buřty opékají nad plamenem, ne v něm. Záleží nejen na množství plamene, ale také na jeho kvalitě, na místě, kde pečem buřta. Nováčkové dají buřt do plamene a ten jim ho očadí na povrchu, ale uvnitř bude stále syrový. Naopak třeba fláky masa se grilují nad uhlíky, které jen tak řeřavějí, ale dokáží propéct do hloubky. Takže záleží i na tom, co pečeš. No a to je Sievert.
No a dřív se ještě kromě Curie používaly veličiny rad pro dávku a rem pro dávkový ekvivalent. No a taky se ještě používal Rentgen (R) pro expozici. 1 Rentgen je... eee... změna elektrostatického náboje 1 kg suchého vzduchu pokojové teploty o 1 coulomb. Lidské tělo vystaveno 1 R dostane asi 1 rad, tedy 0,01 Gy. Je to úplně pitomá jednotka a používají ji jenom Američané.
_________________
Oczywiste jestem taky zajebisty jak ci się wydaje.
|
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Tak kolik těch zatracených jednotek je? A jak se může měřit "dávka" radioaktivity a radioaktivita samotná zvlášť? Jsem z toho jelen. 
Závidím. 