Týjo, koukám, že zatímco Wasteland 2 měl 11 stran, tady jsou jen 2 příspěvky. A přitom se nesplnilo skoro nic z těch mých znechucených keců v předchozím příspěvku. Hra je to docela dobrá. Ovládání OK, příběh zatím solidní (mám odehráno 23 hodin), dialogy jsou zábavné a rozmanité. Hrozně mě baví popisky předmětů a perků. A alternativa pipboye pro ilustrace perků (
https://www.artstation.com/artwork/Nxa2VD) je vůbec povedená, daleko lepší než Moon man z Outer Worlds (promiň, Obsidiane

).
Už od začátku má každý větší úkol více možností, jak dopadnou (na jakou stranu se přidáte nebo jakým způsobem problém vyřešíte). Teďka jeden úkol byl dokonce tak zamotaný, že A po mě něco chtěl. Abych to splnil, musel jsem nejprve vyřešit spor mezi B a C, do toho mi D říká, ať všechny postřílím, a E mi říká, ať A vůbec neposlouchám. Vyřešil jsem to bez zabíjení, ale A a C z toho nejsou nadšení (stejně tak nezainteresovaný aktér F).
No ale nepřišel jsem tady dělat dobré jméno hře. Chtěl jsem se podělit o takový filozofický moment.
Je tady jedna lokace, ve které si roboti založili vlastní socialistickou komunitu. Tématem je takové to jestli androidi sní a mají stejná práva jako lidé. Je tady robot, který maluje. Na výběr v rozhovorech jsou lajny jako "Tohle určitě dělal člověk, že jo?". Vůdce sleduje mou interakci s obyvateli a pak vyhodnocuje, jestli lze věřit lidem. Oceňuje například to, že jsem pozdravil vítače - mohutného robopsa s cirkulárkou. V době, kdy hra vznikala, byla AI pořád jen sci-fi. Já to ale hraju s již pár lety zkušeností s využíváním různé generativní AI, takže mi nepřijde vůbec divné, aby umělá inteligence zvládala umění. Hra vyšla před pěti lety. Přijde mi zajímavá ta myšlenka, že teprve před pěti lety bych celou tady tu epizodu hry vnímal úplně jinak. Možná bych volil stejné mírumilovné možnosti, ale ten pocit bych z toho asi měl jiný, asi by to pro mě nebyla samozřejmost. A možná bych na tu technošovinistickou dialogovou volbu "Není možné, aby tohle nevytvořil člověk!" i kliknul.
A pak si vemte nadcházející generace, které s touhle AI vyrůstají a přijde jim to už jako samozřejmost. Zatímco my na ten vědecký pokrok čučíme - využíváme ho, jasně, ale pořád čučíme, s nevírou a obtížemi smířit se s novou realitou - tihle mladí lidi (no zatím děcka)
žijou sci-fi. Vyberte si téměř libovolné dílo, ve kterém umělá inteligence hraje nějakou roli, a pro dnešní děcka to je/bude výpravný historický dokument, pohled do minulosti, ne fikce, ne zamyšlení nad budoucností. V tuto chvíli ještě nejsme o moc dál než "vygeneruj mi základnu plnou hořících ukrajinských F-16" nebo "slož tuctovou hudbu na otřelý způsob", ale ten vývoj půjde neskutečně rychle.