Ja to vidím presne opačne. Dokážem ešte pochopiť, že pre niekoho sú trojrozmerné súboje pekne intenzívne a zábavné, pretože mnohé FPS hry som si užíval presne z rovnakého dôvodu. (Unreal, Project IGI..)
Ak ale plníš úlohu, pri ktorej treba odniesť predmet z jedného konca budovy na opačný, v blúdení 3D interiérmi nevidím nič pozitívne. Pri prvom hľadaní blúdiš, pri druhom už poznáš cestu a tak len bezhlavo utekáš, aby si to mal čím skôr z krku. Je to namáhavé pre zrak, pre hardvér a výsledok je skôr nudný než zábavný, zvlášť ak musíš z nejakého dôvodu hru loadnúť a opakovať celú trasu znova. (bug, CTD ap.)

A jaký je v tom rozdíl, když totéž musím udělat u izo hry?

Rozdiel je obrovský.
Ak ide o doručovanie predmetov alebo hľadanie NPC, v izo hre poposunieš mapku a klepneš na miesto určenia, to je všetko. Než postava docupitá na miesto, nasávaš atmosféru, počúvaš hudbu a chlípeš kafe. V 3D hre je to tvrdá makačka, musíš sústredene sledovať koridory aby si nestratil orientáciu. Pri prechode z budovy do budovy čakáš, kým sa nahrajú dáta a renderuje lokalita. Je to únavné, pohyblivá scenéria namáha zrak až ti v bulvách praskajú cévky a ak ti zazvoní mobil vo chvíli, keď po tebe chňapá nejaký zatúlaný ghoul, celý turistický zážitok je v prdeli. Akurát sa dobre nasereš.
(Taký Camp McCarran je nočná mora, dvakrát by som ho obiehať veru nechcel, to si dám radšej po tisícikrát ten Klamath s muzikou od Morgana.)

Keď sa navyše k pohľadu z prvej osoby pridá aj nešťastný dizajn úrovní, ktorý spomínate, úplne to zabije znovuhrateľnosť.

.. izometrický pohled je dle mého názoru přežitek.

WO: Is there still a place for turn-based and/or isometric RPGs these days?

TC: I think so. I am still seeing games of both types being made. Magicka is an isometric RPG, as is Titan Quest, and I am enjoying playing both of them immensely. Diablo 3 is isometric as well. And you can find lots of turn-based games on STEAM and the iPhone app store, so there is obviously still a strong demand for them.

Myslím, že chtěl vyjádřit (a kdyby ne, já to vyjádřím aspoň za sebe), že zvolený pohled má přímý vliv na vnímání a akcentaci jednotlivých prvků hry.
Tak např. FPS je udělátko ideální k vnímání střetů, částečně rozhovorů (přeci jen, někomu sedí spíše 'knižní' dialogy jako byly třeba P:T - mně konkrétně), 'instantní' atmosféry - tzn. když někdo vybafne, procházení tmavých koutů apod.
Iso je vhodné k vnímání celkové atmosféry (vidím toho víc, nasávám toho víc - a hlavně jako celek), částečně dialogy (viz. FPS dialogy) a taky je podle mého mnohem lepší k vyprávění příběhů (zatímco v FPS řešíme dílčí záležitosti, poplatné 'instantnímu' zážitku - třeba útok Deathclawa v nevhodnou chvíli a špatné uložení - v iso-hrách jakoby se pořád vznášelo nad postavou memento hl. příběhu či rozsáhlého questu, který aktuálně řešíme - nepřemýšlíme u toho tak zkratkovitě).

Takhle nějak to vidím já... A protože Fallouty obecně mají ryze debilní příběhy (F:NV má podle mě nejlepší ze série), ale mohou mocně čerpat právě z 'instantní' atmosféry, považuju FPS pohled za nejlepší řešení. Ve starých Falloutech se nedá příliš mluvit o stalkerování, ale v F:NV je to podstatná a kvalitní vložka, která celým tím survival kolotočem z velké části otáčí - jenže prolézeat runy a 'nebýt tam'? Pff, ne díky...
Na instantní atmosféru imo vsadili i u 3ky, ale fallouteři prostě chtějí víc, takže sázka na jednu kartu byla tak trochu mimo (u fallouterů).

v případě enormního zájmu jsem schopný jí zkopírovat na externí disk (kopii budu dělat rozhodně sobě-doufám v metacentru zálohy často mažou....sice to mám papírově ale to jsou jenom výsledky)