Forum Vaultu šílené brahmíny http://forum.madbrahmin.cz/ |
|
Archeologické okénko http://forum.madbrahmin.cz/viewtopic.php?f=44&t=12777 |
Stránka 6 z 6 |
Autor: | UnderCage [ úte pro 05, 2017 3:55 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Popravdě nikdy jsem takovouhle hlavici palcátu / bulavy neměl v ruce a celkově mě tahle problematika nějak nenadchnula, ale mám o tom někde nějakych pár článků. Nejsem si jisty jestli se něco takového objevilo už v době bronzové, ale tohle by mělo být typičtější pro středověk... Obecně vzato moc mincí se z bronzu nědělalo a z mědi až v novověku ten konec pastýřské hole bych viděl realněji, spiš než proti vlkům (kteří mohli být tímto nástrojem ubiti při nahnání někde do kouta) bych to interpretoval jako mírný donucovací prostředek na dobytek a nebo silnější prostředek v duchu "homo homini lupus" |
Autor: | cheky [ úte pro 05, 2017 4:06 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
No, já bych ani nečekal, že by to bylo starší než únorová ústava. |
Autor: | UnderCage [ sob pro 30, 2017 5:05 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Tak ještě před koncem roku popíšu ty moje hokusy pokusy ... KERAMIKA - příprava hlíny nakopat jílovitou hlínu idealně z vodou podemletého svahu u potoka, zde máte na výběr ze dvou kvalit - jemně plavená všude okolo blíže vody, čisté hrubě rostlé podloží narušené erozí ... nyní je potřeba přidat ostřivo písek každá hlína má nějakou příměs buď prachová, písčitá a podobně ... ne všechny hlíny je potřeba doostřovat přidáváním písku a podobně ... kromě písku můžete použít i nějaké suché plevy, nebo roztlučenou keramiku (vaše nepodary z minula). Prakticky pak hlínu idealně tak 40 minut válíte nebo prošlapavate aby se pěkně spojila v jednolité těsto ... lze využít i současného počasí a nechat jí i přes zimu vymrznout a pak zase prošlapat proňahňat a podobně ale není to nutné. Vysledne keramické těsto ma byt plastické zkuste si udělat par válečků a pozorujte jestli se lámou, praskají a podobně ... v tom případě máte moc ostřiva a je přidat víc hlíny ... to že máte málo ostřiva zjistite tak že když budete mít větší nádobu tak se bude bortit ... všechno to závisí i na přiměřeném množství vody - formování nádob připravte si podložku, kousek igelitu, plastu a nebo třeba list lopuchu nebo něco podobného ... výhoda takové podložky je ta že s ní přenesete vaši nádobku do bezpečí před okolním prostředím kde muže vklidu vyschnout a nebo jí mužete obratit dnem vzhuru a kupit na sebe ... udělate placku, zformujtete ji do podoby dna, následně pokládate válečky, po jednom zatočenem hadovi je potřeba trošku vršek hada zvlhčit vodou a položit další váleček... když budete mít asi 4 válečky na sobě vezmete si nějaké zašpičatělé dřívko a válečky které tvoří vývalky srovnáte do pěkného rovného tvaru výdutě keramiky. proces opakujte do záměrného tvaru nádoby dle vaši libosti. pro srovnávání a formování tvaru používejte jenom zašpičatělé dřívko nebo kost. Pokud budete se snažit nádobu dotáčet jako by na hrnčířském kruhu vzniknou vám vertikální praskliny které se projeví už při vysoušení a ještě víc při výpalu - vysoušení vysoušení a výpal jsou podobné v tom že se teď snažíme dostat z hrnčířského těsta všechnu přebytečnou vodu, první možnost je odpařování, prakticky se děje už při formování nádoby z válečků proto se navlhčují válečky aby lépe na sebe sednuli a slepili se. Keramika by neměla vysychat z prvu na přímém slunci, idealní je nějaký polostín a nebo stín pokud jste v létě. Keramika vám do pár hodin zavadne a za 24 hodin se může dát i na slunce aby se dostalo z hrnčiny více nakumulované vody. Teď máme hrnčinu která začínát cinkat a zvonit po zaťukání na ní. Stále je v ní obsažena voda která by nám ji rozthla při výpalu. Je potřeba ji vysušit u ohně ... voda se začne odpařovat při teplotách nad 100°C ... udržujeme tak hodinu nyní máme vyschnou keramiku která lze dal vypalovat ... buď přímo v otevřenem ohništi a nebo v peci. Rozdíl je mezi nimi velmi malý pro pálení keramiky ... u výpalu na ohništi je plus mínus teplota na okraji (vně a vnitřním) asi 70 °C na ohništi a v peci asi 30°C. Pec déle udržuje teplo a tak se keramika pomaleji ochlazuje, za to sežere mnohem více než výpal v ohništi. Výpal ohniště, připravíme si vyschle suché dřevo ideálně bukové a nebo jiné výhřevné. To naštípeme na stejnoměrné kousky. nad vysušenou keramikou mužeme naukladat hranici od tenkých dřívek k větším, menší dřívka rovnou zapálit a přikladat další dřevo na přiměřenou hranici, dřevo lze samozřejmě dokladat ale třeba v Africe udělají jeden velký bonefire a nechají ho vyhořet ... keramika která se vypaluje funguje i jako tepelný reflektor pro další hrnčinu nad ní Pec. vysoušet jde keramiku ruvnou v peci, přikládáme tenší větvičky a zacpeme hlavní komoru pece a keramiku "udíme" (pec má v podstatě 3 otvory - 1 topeniště do kterého se přikládá, pak hlavní komora pece do které se dává keramika a s pomocí zakrývání této komory se dá redukovat průduch a množství horkého vzduchu v peci (tah - komínovy efekt), poslední část je dymník, odtud odchází dým následně odsud šlehají i plameny a výborně se nad nim opékají buřty... proces trvá stejnou dobu přibližně hodinu, postupně přidáváme hrubší větve, otvor v peci můžeme trochu odclonit aby skrze škvíru unikl dým který dusí oheň, měli bychom dosáhnout toho že plameny začnou pomalu olyzovat keramiku. Tá je černá vypadá to že je silně začouzená ale nebojte se po výpalu bude mít jasné cihlové tóny. je zde taková reakce kdy se uvolňuje zbylá voda skrze páru a na její místo je chytán vzduch obsahující uhlík, ten ale shoří při vyšších teplotách. teplotu udržujeme asi tak hodinku a začínáme hajcovat tak aby keramika začala zářit červeně, nyní má tak 700 - 800 °C udržujeme minimálně další hodinu pokud se nám začne keramika barvit do zařivě žluté / bíle začne se ozívat první cinkot a keramika praská, vytahneme trochu paliva a nebo naplno otevřeme komoru pece a horky vzduch uletí pryč... vrátíme se do červeného spektra a dáme tomu ještě další hodinu klidně i dvě a pomalu přikládáme do zluté až bílé - teplota bížící se 1000°C ... a teplotu držíme čím déle tím lépe vypálené. V této fázi mužeme hodit i sůl do pece, pokud ji mame postapu dostatek, vznikne nám kvalitní solná glazura kterou se vyznačovali rýnské poháry ... další možnost je zakuřování keramiky ... pec ze ktere nam začíná tu a tam unikat kouř skrze male dírky v kopuli zacpeme utěsníme skrze všechny 3 otvory a několik novych v tělesu pece ... do topeniště hodíme ještě mokrou travu a nebo jine zelené listí ... jakmile se keramika začne ochlazovat kouř se zase při teplotach kolem 500°C začne usazovat v keramice a máme takzvanou zakuřovanou keramiku která má ještě menší nasákavost (pod 6.5 procenta). pokud keramiku nebudeme zakuřovat mame krasne cihlové tony (nasakovost pod 7 %) ... vypal na ohništi okolo 10 % ... pokud si chceme udělat kvalitnější keramiku s menší nasakavosti je potřeba udělat glazuru ... nějaké oxidy cínu a nebo olova ale s tím nemám zkušenosti viz http://www.kcdoupe.cz/cs/prakticke-info ... glazurach/ keramiku vytahujeme druhého dne ... pravděpodovně bude ještě horka při vytahování :)) obrazová příloha před (2016) a po (2017) ... protože narůst popela při výpalu byl nežádoucí, cihly se ukázali jako nízky sokl rozhodl jsem se udělat dodatečně keramicky rošt pec přežila zimu ale po odkrytí jsem zjistil že se v peci uhnízdili přes zimu mravenci ... a začali si hlodat cestičky v kopuli pece ... o duvod víc k likvidaci kopule a snadnější postavení roštu stavební fáze ... podařilo se :) muj "hliník" v lese ... nedaleko byla prý kdysi cihelna ... hlína je jílovo-písčitá nepotřebuje moc doostřit aby dobře držela tvar do hrnčiny jsem ale přidal jako další ostřivo rozdrcenou mazanici z kupole pece ... zkouška zdobení ... ta prasklina jak jsem se dozvěděl vznikla při "dotáčení" keramiky z válečků ... nebo možná tím že jsem neuhlídal rychlost výpalu v poslední fázi výpalu kdy keramika v peci začala dělat "cink" priorita byl výpal pece a přišlo mi docela neekonomické vypalovat prázdnou pec a tak jsem tam zkusil přihodit narcychlo dělanou keramiku a ono se to k mému udivu i vypálilo výsledek ... na první pokus spokojenost žádná z nadob (popelníku / květináčů) behem vypalu nepraskla a nerozletěla se v peci .. po rozlomení docela spokojenost s výpalem ... možná nebude na škodu přidat ještě trochu ostřiva do keramického těsta topič VIDEO - tvorba keramického těsta a výpal keramiky na ohništi ... já osobně bych jsem si s tou hlinou trochu víc pohrál... modeluje keramiku tzv z volné ruky https://www.youtube.com/watch?v=_YDuLCIzbN4 |
Autor: | UnderCage [ sob pro 30, 2017 5:24 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Jantar čili Bursztyn / Amber / ἤλεκτρον - Electron ... Instruktážní video kterému rozumíme všichni :) https://www.youtube.com/watch?v=7KkAgYccHY0&t=1s před Vánoci jsem objevil jantar za poměrně slušnou cenu - 1 ks cca 50 kč ... hezčí za 75 kč ... a na záver bomba asi 4-6 středně velkych kousku za 50kč - primárně určených na tinkturu z jantaru ... než jsem se pustil do jeho opracovávání tak jsem si z prdele vyzkoušel jestli mám doopravdický jantar ... https://www.fosilie-shop.cz/cz-clanek-468.html test ve slané vodě - a Kur... takže ten nejdražší kousek je fejk elektrostatika byla příjemným potvrzením v praxi jsem se pokoušel použít co nejdobovější nástroje nůž , kostěné a dřevěnéh hladítko s hrotem, kůže, suchá jehla, a 100 % dobový diamantový pilník z Lidlu :)) cíl byl prvně jen několik jednoduchých pravěkých korálků, ale vyzkoušel jsem i menší řezbu výhoda je ta že zbytky jantaru (pokud budete napřiklad pracovat nad bílím papírem či jinak je poyhtate) můžete zalít do alkoholu a máte z nich jantaravou tinkturu, zdroj kyseliny jantarové a pomocník při různých onemocněních dýchacích cest, trávení a placebo na všechno vnitřně i zevně vpravo krátce po zalití ... hotova bude po 14 dnech ... Prakticky se chová jantar jako takovy 10 roků zapomenutý bonpar v pokoji ... takže pokud na ně někde narazíte za vyhodnou cenu tak se nebojte je na něco použit ... jen to leštění je pruda ... dřívkem a nebo kostí to budete hladit tak 40 minut a pak ještě leštit kůží, idealně vlnou ... během běžného nošení se ale jantar bude lesknout sám :) |
Autor: | cheky [ ned pro 31, 2017 12:58 am ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Pěkné! Akorát ještě kde je ten prima zdroj? Nikdy jsem neslyšel o kyselině jantarové, a on to je přitom obyčejný sukcinát. Trocha fantasy o sběračkách jantaru:
|
Autor: | UnderCage [ ned pro 31, 2017 11:51 am ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
cheky píše: Pěkné! Akorát ještě kde je ten prima zdroj? Nikdy jsem neslyšel o kyselině jantarové, a on to je přitom obyčejný sukcinát. mysliš prima zdroj hlíny z textu o keramice a nebo reaguješ na jantar ? Hlínu budeš muset prostě zkoušet, ja na ni chodím asi 400 metrů pod barákem Jantar najdeš na Sykoraku v Ostravě v prodejně s bylinkama kdyby byla zase nějaka akčni letenka do Gdaňsku z Katowic cca za 70 kč tak bych si zašel něco nasbírat :)) nejvíc je ho právě vyplavováno touto dobou https://www.youtube.com/watch?v=U18j0Gfua2Q no on tam bude asi rozdíl v koncentraci stopové množství vs několik miligramů ? ... http://domovzdravi.cz/jantarova-tinktura/ přece by prodejci z pobaltí a Poláci nelhali možná že to bude mít chuťové stabilizační vliv i na kobercovici |
Autor: | cheky [ ned pro 31, 2017 2:19 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Důstojnická verze kobercovice se vylepšuje olšovými hoblinami. |
Autor: | cheky [ čtv bře 15, 2018 6:29 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
Z čeho se dělala kovadlina? |
Autor: | UnderCage [ pát bře 16, 2018 10:18 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
cheky píše: Z čeho se dělala kovadlina? toť otázka jestli tím budeme myslet předmět na kterém se vytepává kov, za chladna / za horka. první předměty z kovu tu máme okolo 7-8.000 roků, prakticky nemáme ani dochované nástroje se kterými se opracovavali, pravděpodobnost to byl paroh či kost. pokud se posuneme do doby železné tak prakticky jsou to "babky" na kterych se ještě nedavno naklepavali kosy, tradičně byl kovař vyobrazeny jak sedí u práce. Ty mame archeologicky známy od starší doby želzné - halštatu a Keltové je měli už skoro standardně... ale myslím že Erik má nastudováno o tom víc :) |
Autor: | cheky [ ned bře 18, 2018 8:09 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
No ale jak je dělali, když neměli kovadlinu? |
Autor: | UnderCage [ úte bře 20, 2018 8:36 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
"Je" jako kovadlinu ? ja nevím ja v té době nežil ale v podstatě stačilo použít nějaký ingot suroviny ? suchá skála ... ani nevím na co se taková ta železná houba položí po vytažení z pece aby se z ní vykoval ten ingot ... |
Autor: | Justy [ úte bře 20, 2018 8:39 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Archeologické okénko |
No, jako jak v první řadě vykoveš tu babku, když nemáš kovadlinu (ani druhou babku.) |
Stránka 6 z 6 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |