Typ akce Podzimní bloudění, tedy rozumně náročná turistika s pár questy na okořenění. Plánovaná trasa má přibližně 33 km a převýšení cca +/- 1 000 m, většinou po (turistických) cestách.
Pro fajnšmekry bude možno trasu v průběhu ztížit.
Průběžně by po celé trase měly být studánky, nebude tak třeba nést kila vody navíc.
Termín:
28.-30.9. 2278
12:30 Hlavní nádraží v Praze.
Otec Miroslav si hověl v pohodlném semišovém křesle a čekal na přijetí kardinálem Kleofášem. Nohy měl zmožené z dlouhé cesty, tak si je hodil na protější židli.
„Sedí se ti dobře, synu?“
„Co to kua … jé, pozdravpánbů vaše excelence“ pravil Miroslav a přemýšlel, jak je možné, že ho ten starý kmet vždycky překvapí. Chodí jako duch.
„Jako doma, Miroslave, však ten semiš stál pouze ekvivalent pěti otrokyň s alabastrovou pletí.“
Miroslav výtku přešel, však je to on, kdo nasazuje za biskupství krk a hraje dvojí a někdy aj trojí hru, zatímco si členové collegia válí šunky za hradbami Olomouce. Dnes měl mnohem důležitější věci na práci, než se přít o malichernosti.
„Kleofáši, potřebuji tvůj politický vliv. Osud lidstva, aspoň v nám známých hranicích, visí na vlásku a je jen otázkou času, kdy bílý mor pronikne za hranice Olomouce...“
„Hloupost!“
„Tady si přečti zprávu poručíka Joachima z JOBovky. V Lipníku i v Přerově spatřili několik osob se symptomy. A ve Valašském Meziřící už zuří epidemie a počet obyvatel si můžeš za týden podělit dvěma. Moc dobře víš, že mě ostatní kardinálové nemohou ani cítit a můj návrh nepodpoří. Musíš osobně předložit návrh na zafinancování průzkumné mise. Víš, jak minulý rok nevyšla ta akce za pražským kráterem? Dle zpřesněné zprávy od rozvědčíků lze v oblasti najít rozsáhlé předválečné informační zdroje. Dříve muselo lidstvo léčit takové prkotiny jako nic. Stačil by malý tým průzkumníků, co se v pustině vyznají. Za 30 stříbrných, nám Drancíři nebo Zewell budou zobat z ruky.“
„Nu dobrá, zkusím to, ale vydáš se na tu misi společně s nimi. Veřím, že Ji dáš.“
- staré zrušené intro | SPOILER
- Zlatá horečka
Trojice podivných chlápků usedne ke stolu a houknou na výčepáka.
„Řeknu vám, pánové, tentokrát to bylo vážně o kejhák,“ praví zadumaně Chekotay,“a ty, Livjatáne, sis pěkně zavařil. Ty militantní pošuci z Bratrstva ti teď nedají pokoj.“
„Hele hele, zachránil jsem nás všechny, takže my s tím pěkně pomůžete...“
„Aniprt, nás do toho netahej…“
„Jooo, teď se zbavuješ odpovědnosti, to je ti podobný...“
Miro přestane koukat z okna a přidá se do hovoru: “Místo těch keců by to chtělo konstruktivní řešení. Enkláva se nám tady roztahuje, bosáci dělají ramena… jak to jen říct, boží mlýny by měly zase trochu zamlít. Nejenom proto, že tam zařvali desítky Olomouckých.“
„Jsme jedno ucho.“
„Vím, že poslední výprava na západ od zářícího kráteru, kterému se říkalo Praha, skončila slušnými jatkami, ale malé skupině by se mohlo podařit proklouznout. Když už jsme tady v tom Pardubickém šenku, máme půl cesty za sebou. V Brdských lesích narazila JOBovka na...“
„Cože?!“
„Jednotka Olomouckého Biskupství. Elitní průzkumná skupina, párkrát jsem se s nima taky proběhl na výzvědy. Ale zpět k věci. Když zabloudili a přišli o půl družstva v radioaktivních bažinách, podařilo se jim najít předválečné zařízení. Neměli čas ho prozkoumávat, v patách jim zrovna vyli kočkolišky. Mohlo by to vyřešit náš problém.“
„To teda mohlo,“ přikývl Livjatán.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Ja jedu i kdybych mel zdechnout.
