Brno.
Pátek 10. VIII. večer až sobota 11. VIII. poledne.
Akce má tři fáze:
A) Potlach
B) Běh 4 km, z toho 1 v náročném terénu, několik individuálních questů.
C) Pochod 10 km terénem celkem lehkým, několik skupinových questů zaměřených na orientaci v terénu a navigaci.
Vůbec není nutno plnit všechny tři fáze. Kdykoliv možno se odpojit a za 40 minut být na hlavním nádraží.
Nebudete hrát za své postavy, nevyužijete RPG systému. Odehrajete střípek velkého templářského příběhu, který nenavazuje na aktuální dění. Je to úkrok stranou.
Pro fázi B) potřebuji alespoň 4 hráče a k ruce ještě 3 NPC.
Vy potřebujete obecný, generický PA kostým (spíš jednoduchý, žádná šlechta Pustiny), spacáky, trochu jídla a vody. Ve fázi C) užijete pravítko, kružítko/odpichovátko, úhloměr, tužku a poznámkový blok, ale jestli nemáte, napište, vytáhnu vám ze svých zásob.
Dále budete potřebovat jízdenky MHD. Z nádraží ke mně to je na jednu základní jízdenku (25 minut), ode mne se vydáme do zóny 310, jízdné se dá koupit u řidiče. Končit budeme opět u mne.
U mne znamená Žitnou ulici č.o. 23. Telefon 737 959 290, zkusím mít po dobu akce aparát zapojený.
Sraz u mne bude kolem 18. hodiny - bližší harmonogram ještě zveřejním později.
A nyní ke konkrétním akcím:
Intro:
Svět zmizel v zášlehu jaderného ohně. Vlna zkázy se přehnala přes planetu a neušetřila jediné sídlo, jediného člověka. Ale jen dvacet procent lidí zahynulo okamžitě. Ty ostatní čekalo peklo bez zdrojů, bez infrastruktury, peklo záření, zamoření, svět zmaru a rozkladu. Civilizace zahynula a její spálená mršina se rozkládala, zaplavovala svět svým smradem a hnilobnými jedy.
První půlstoletí po Válce nemá jméno. Jsou to bezejmenné dekády. Nejsurovější boj o přežití byl denní realitou a úmrtnost běžně sahala přes 90%. Malé izolované komunity bojovaly každá svůj izolovaný boj o přežití a většinou jedna po druhé podléhaly převaze vznikající Pustiny, která byla prakticky neprůchozí. Základní evoluční výhoda lidstva - komunikace - tak byla takřka zcela znemožněna.
Takřka.
Našli se šílení odvážlivci, kteří se vydali za hradby svých osad, aby doručili zprávy nebo vyměnili kriticky důležité suroviny a přístroje mezi jednotlivými lidskými osadami. V drtivé většině případů vyběhli - a nikdo je již nikdy nespatřil. Málokdo dokázal splnit svůj úkol a oni to dobře věděli, ale kdyby jich nebylo, pak by lidstvo zaniklo zcela. Umírali jako mouchy, ale udrželi tenoučké nitky komunikace a umožnili z popela povstat lidstvu takovému, jaké je známe z našeho třiadvacátého století.
Nejtemnější je prý noc před rozbřeskem, a právě tehdy vybíhali tito junáci na své mise, v hodině mezi psem a vlkem, kdy noční běsi šli spát a denní mutované stvůry ještě nevstaly, a běželi rychle, protože jenom to je mohlo ochránit před radiací.
V nejtemnější hodině noci vybíhali, aby mohli vidět zrádné Červenkovovo záření a vyhnout se nejvíce ozářeným místům.
V nejtemnější hodině lidstva vybíhali Jitřní běžci, aby všem lidem přinesli úsvit.
Úkol:
Zaběhni orientační běh a vyhraj.
Procházka venkovem, trocha šplhání do strání, hodně koukání do mapy. Pokecáme trochu o základech orientace v terénu a navigace. Tohle není akce pro zkušené mořské vlky a jiné výsadkáře, ale jestli se v orientaci tak úplně neorientujete, tak tady máte šanci se zorientovat.
A na závěr dáme oběd u ohníčku.
