Forum Vaultu šílené brahmíny

Omlouvám se, přehlédla jsem.

Tah:

Anna jde na trh setkat se s Dobroslawou pro psaníčko. Při tom zajde do kůlny k Reinarovi, nechá mu tam jídlo na 5 člověkodní (dalamánky + suroviny na vaření) a předá lahvičku s jedem (nažloutlá tekutina lehce nakyslé chuti, k vnitřnímu podání, tedy do jídla, pití či přímo do úst. Pár kapek způsobí průjem, půl lahvičky vážné ale nesmrtelné obtíže, celá lahvička vážné obtíže vedoucí ke smrti - předpokládám, že lahvička je malá, do 100 ml).

Štefka zanese byliny a staví se u Jubilera, kde vyjádří mou vděčnost a díky za spolupráci a že mne napadlo, že by nebylo od věci poslat do Olomouce s karavanou nejen dopis, ale i tovaryše s ukázkovým pohárem (tím, co ukazoval Mirovi), ať mají Olomoučtí náležitou představu o dovednostech páně Jubilerových.
Takhle by mohla Jubilerovi dopadnout aspoň nějaká zakázka s Olomoucem - jsem na hod na úspěch ochotná obětovat akci.

tah
Zajdu za Kohnem a za těch svých, ehm, 11 víček nakoupím nejvýstřednější šperky, jaké se v téhle cenové hladině dají koupit.
Přidám je k hromádce dopisů a zašiju do ekvivalentu obálky vyrobeného z kusu tlustého hadru.
K balíčku přidám svitek kůry s doporučujícím dopisem pro Mogha zhruba ve znění Tenhle člověk je umytý a umí se slušně chovat, tak ho ubytujte, bude-li chtít, a poraďte/pomožte, bude-li chtít; následuje seznam lidí, které může vyhledat, počínaje mými bratry v Petrášově domě na Horním náměstí, přes několik bratranců, tetiček a jiných příbuzných různých povolání a bydlišť, až ke strejdovi z kteréhosi kolena, který dělá kapitána justiční stráže na soudě a je to sice protivný jezevec, ale férový člověk, a pratetě, která jest jeptiškou u klarisek u sv. Kateřiny, ke které ho teda nepustí, ale ve vrátnici může předat vzkaz a pokud jsou u klarisek ty laskavé hodné ženské jako odjakživa, tak mu jistě poradí, kde se ve městě dá levně ubytovat a tak podobně.
Předpokládám, že i kdyby v Olomouci bílá nemoc notně řádila, někdo z příbuzných, známých a jiných bližních přežil.

| SPOILER

Dopis pro bratry, případně bratrance, tetičky atd.: Otec a bráchové a všichni umřeli na bílou nemoc kdesi u Těšína, z karavany a majetku nezbylo nic, já dělám v Těšíně písařku na radnici a protloukám se, jak se dá. Vymřelo tu 90 % obyvatel, je tu málo peněz a spousta investičních možností - dají se koupit celé podniky, je tu levné zboží. Přikládám pár drobných šperků z frcu, na víc jsem neměla, mají tady exotický vkus, však taky víte, komu by se něco v tomto stylu mohlo líbit. Nějaké jiné místní zboží veze ten ghúl, klidně se s ním pobavte, co má a kdo by to mohl chtít. Je slušnej, i když je to ghúl.
Taky je tu trochu právní zmatek, zjednodušeně řečeno, čím větší hůl a měšec, tím větší právo, a jak tu spousta lidí pomřela, je to i různě interpersonálně a diplomaticky spletité - dalo by se toho využít, než se poměry uklidní a lidi se vzpamatujou a mezitím skoupit půl města.
Jo, a potlouká se tu týpek, který o sobě říká, že je z Olomouce. Říká si bratr Miro, vypadá tak a tak a něco mi na něm nesedí. Je gramotný, sečtělý, má olomoucký přízvuk, ale pokud je tu na misii, tak teda misijní činnost nevyvíjí a pokud tu měl něco zařídit, je tu nějak moc dlouho. Po městě se říká, že jménem biskupa zadává nějaké strašně drahé zakázky na nádobí u místního klenotníka - přece by se jeho eminence nenaštval na kompletní cech zlatníků, pasířů, stříbrotepců a těch všech, aby si posílal pro talíře kamsi do divočiny?
A jak to vypadá v Olomouci obecně?
Pošlete odpověď po tom ghúlovi, co ten dopis přinesl. Přikládám pár vzkazů pro další lidi, doručte je jim nebo pozůstalým.
Pac a pusu
kultakutri

Vzkazy jsou ve smyslu Tetičce Marianě, obchodnici se suknem: letí tady hodně barevné tištěné vzory a křiklavé výšivky, není tady tkadlec ani barvíř, ale je tu spousta obnošeného šatstva, případně Ahoj, Světlano, žiju a mám se jakž takž, nakonec mi ta škola u protivnejch jeptišek prospěla, umím báječně přelézat zdi a tvářit se jako ublížená ctnost, pozdravuj ségru a rodiče. Pokud by bylo libo hrát si s olomouckou linií, lze to rozvinout dodatečně.

EDIT k ťahu: všetkých obchodných partnerov upozorním, že zajtra bude strelecká súťaž na krížniku a že sa môžu zúčastniť.

No, na druhou stranu, s takovým paklem jsi to mohl vyhrát za týden. A vůbec, blbé to není, představ si, jak se tobě bude krásně orgovat, když budeš vědět, že z hladiny majetnosti zmizely tyhle výkyvy. :)
A vůbec. Možná ještě každý skončíte se stovkou víček v kapse, ono se to může hodně zvrtnout.

(to jakože tenhle post obsahuje úpravu pravidel, aby bylo na první pohled jasno. :-) )
A k těm karavanám, ty první jsem nechal projít, protože jsem myslel, že to je jednorázový taktický prvek, ale když teda Mogh rozjíždí akci tímhle směrem, ok, musím vymyslet nějaká pravidla.

Karavany cestují na vzdálenosti krátké nebo dlouhé, jsou vždy ziskové a vždy v nebezpečí přepadení.
Krátké: Těrlicko, Protektorát, Ostrava, Průsmyk, Bialsko. Hážu na průchod 1k10 proti [1] zničujícímu přepadení. Hážu 1k4 na zisk v desítkách procent ceny vyslaného zboží.

Dlouhé: Olmütz, Slovakistán, Stare Miasto (Old Town). Hážu na průchod 1k6 proti [1] zničujícímu přepadení. Hážu 1k6 na zisk v desítkách procent ceny vyslaného zboží.

Pokud se na opatřeních ke zvýšení zisku nebo bezpečnějšímu průchodu podílí více hráčů, hážu kostky i za ně a beru z takto sdruženého hodu tu nejvýhodnější hodnotu.

edit: kalendář ve druhém postu aktualizován
plánek v prvním postu aktualizuji

Čo časy? Slovakistán je cca 60km, Olmik 160 km, Old Town tak ďaleko, že by sa karavána počas hry aj tak nemala kedy vrátiť. Ak si dám optimistických 30 km na deň, tak Olmik je 5 dní tam, 5 naspäť 1 deň na barter.

Edit: hmm investovať 20 zátok s 15% šancou, že o ne prídem a vyhliadkou na zisk 2-12 zátok mi nepríde až tak zaujímavé. Ešte pouvažujem, či sa budem ďalej v hre uberať týmto smerom.

tah
a protože mi zbývá ještě jedna akce, jdu na radnici pohrabat se papírama. Kromě matriky, katastru, svodky tajné služby atd. se ještě na radnici, zdá se, nosí různá lejstra, kterým je potřeba dát úřední váhy, různé závěti, smlouvy, dlužní úpisy a kdovíco ještě, takže se na to podívám, třeba vyhřezne něco zajímavého na někoho. (Navíc to není nijak systemizované, takže to můžu dát do pořádku, setřídit, bušit se v hruď, jak jsem dobrá a požádat o prémie, nebo aspoňo jídlo, které nejsou odpadky pěti barev s poetickým názvem - v tomto nutno přidat paní Vojtové notnou kreativitu. Zlatý krysy na špejli a řepa vcelku, to je aspoň určité.)

Ano, že jsem nedopsal časy mi došlo až na pískovišti. :)
Krátké trasy tam a zpět 5 dní, dlouhé 10. toto dělení vychází z potřeby této jediné hry a není v žádném případě závazné pro universum. (Podle deníkového záznamu drancířská výprava v roce 2270 putovala z Protektorátu do Olmiku 24 dní, a to šla nalehko. Počítejme, že od té doby se cesta zlepšila, ale pak zase přišla válka, takže se zhoršila, no, ale Bílá nemoc vybila divochy a nájezdníky, jo, ale taky průvodce a stopaře... takže řekněme, že trasa Protektorát - Olmütz je pro karavanu cesta na měsíc jedním směrem.)
Stejně tak Stare Miasto je dostupné pouze pro účely této hry, aby to nebylo tak jednotvárné a aby obchodník mohl vyslat až tři karavany naráz, kdyby chtěl. (A to po trase Protektorát - Ostrava - Bohumím - vorem po Odře, během povodní v první půlce května tam velmi rychle, až povodně v druhé půlce opadnou zase zpátky, no. :) Vlastně by šlo z Odry odbočit na Olzu, ale v Karviné jsou divoši. Tato informace je pro hru použitelná, ale nejspíš ji vůbec nebudete potřebovat a pokud vůbec, tak až v tom úplně posledním tahu, takže ji klidně zapomeňte. Ve Starém Miastu už byli Livjatán, Mogh a Reinar, připomínám.)

A ano, on existuje dobrý důvod, proč lidi kydaj brahmíní hnůj, prolézají rozvaliny, loví šavlozubé kňoury a kočkolišky, místo toho, aby si prostě půjčili brahmínu, koupili pár cetek a vyrazili rozjuchaně do světa. Existuje dobrý důvod, proč je cech obchodníků, proč se vůbec lidé sdružují, proč si od Zewellu najímají průvodce a ochranku a proč Drancíři vybírají mýtné a za ně udržují Šenovskou štreku. Taková dobře zabezpečená karavana o dvaceti brahmínách a padesáti lidech projde vždy. A když se nezadaří a tovar za 5 000 víček hodí jenom 110 % zisku, inu... co se dá dělat, pořád se za to dá koupit 2 500 člověkodní jídla a z toho už se dá chvilku vyžít.

Ale samozřejmě, můžeš klikovat, Firejs se mi dneska svěřil, že měl naplánováno 60 kliků, ale pak si uvědomil, že by nám tímto exploitem mohl zkazit hru a protože je hodný a uvědomělý a vůbec, má nás rád, tak toho u první patnáctky nechal.

Středa 10.: Návrat Moghovy karavany z Těrlicka; Miro: stráž v ulicích; Firejs: stráž na věži; kk prohledat domy

Reinar
Děkuji, videa ani fotek mi netřeba a ostatním to mohu barvitě popsat prizmatem stěhování. :) Garbarzovi to pomohlo. Ovšem to nářadí v zástavárně jej trochu trápí, pokud se časem zase zmůže na tovaryše, bude mu to chybět. A už za ním byl Šmíd, bude mít zakázku.
Kůlna byla jenom ráda, že dnes nebude spát sama. :-)

| SPOILER

Když už byla tma, zaklepal na dveře kůlny mládenec v černém a zlatém. Pan Kohn nechává pozdravovat a jakmile by se vám to hodilo, stavte se laskavě u něj, nejlépe ovšem tak, aby o tom nikdo nevěděl, a tím nikdo myslím nikdo. Zadní vchod do jeho kvelbu je vám otevřen kdykoliv. Co třeba hned?

-1 Tv

Mogh
Zaznamenáno, Moghova karavana startuje směr Olmik v St 17.
Bere sebou vak o velikosti malé polní.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak protislužbou Mogh získává průvodní dopis (+ 1k6 na hod na zisk).
Bylinky jsi nasbíral správně, oceňuji zvláště mrkev. Pro případ reálného použití, ta křídlatka by chtěla nejspíš zkvasit a každopádně výhonky co nejmladší.
Schneider doslova poskakuje radostí, že se podařilo ukecat Šmída. Jasně, hned se dá do práce. Chtělo do nové módy uvrtat ještě aspoň jednoho radního a případně přijít s nějakým dobrým reklamním heslem. To, co řekla Anna Šmídovi, je sice hezké, ale pro většinu měšťanstva až příliš přímočaré. A když už jsme u té spolupráce, praví Schneider, rád bych do nového oblékl i sebe a své tovaryše, nemohl byste kolegu Kušniera ukecat, aby nám dodal kožešiny se slevou, tak zaokrouhleně kolem sta procent? Případně, neměl byste na půjčení takhle deset víček? Nemusí o tom nikdo vědět. Do měsíce splatím, určitě!
Co se týče obrazů, v tomhle městě se nic neutají, ano, sbírá je a rád je ukazuje. Trochu nervózně tě odvede do zadních pokojů poněkud výstředně zařízeného stavení. Ve druhém patře je zde několik místností otočených k jihu, s velkými zasklenými okny. Některé místnosti spolu procházíte, některým se vyhýbá a rychle zavírá dveře, abys neviděl, co je uvnitř. Inu, asi má rád soukromí.
A těch obrazů nemá vyloženě moc, asi dvacet. Na každém je od pohledu město Těšín a jsou tu malby jednoduché a prosté i vyloženě umělecká díla, která potěší srdce. Jakožto pamětník dokážeš zhodnotit, že některé ty kusy by obstály i v národních galeriích XXI. století. Jiné jsou jen matlanice zneuznaných vídeňských krajinkářů s účesem na patku. Ehm. Jé, a tady na konci už mu nevyšel obraz, na zdi je světlejší místo proti tmavým tapetám, ale na hřebu nic nevisí. Určitě by se sem nějaký obraz hodil, co?
Pan Schneider je poněkud velmi moc nervózní, ale chápe se záchranného lana a ano, hodil by se sem obraz. A, popravdě, jakýkoliv, pan Schneider bere cokoliv, ale jen, pokud je na obrazu zachycen Těšín. To je důležité, neboť to je předmětem sbírky.
„Na rynku?“ povzdechne si pan Schneider a unaveně si sedne na velký pakl na troud vyschlého sena, „tam jsem věru už dlouho nebyl… a popravdě, stejně bych teď musel nakupovat na dluh. Ach jo.“
Střelecká šou na křižníku ho moc nezajímá, protože tyhle hlasité rány a tak, to není nic pro něj. Ale samozřejmě kdyby Viky chtěla ušít nějaké vhodné střelecké oblečení pro svůj personál, není s tím problém.

Jak jsem psal, tato první karavana se vrátila v pořádku. Vyslal jsi tovar za 24 víček a [6] vydělal na něm 160 %, to jest 38 víček. 25 z toho padlo na nový tovart, takže zbývá výdělek 13 Tv. To je dobré.
Miller na střelbu půjde určitě, rád si provětrá svou starou krochnu a třeba se od zkušenějších naučí líp střílet, ono se to bude hodit.
Zapalarka přirozeně jde.
Mydlář [1] nemá na tyhle srandy čas.
Kušnier [5] jde.
Dostávat obilí za nákupku? Jasně že je Miller spokojen. Jestli bude příští týden třeba, rád zase napíše propustku přes bránu.

Jídlo u Jěštěřáka Boba je [3] jako obvykle chutné a laciné a je ho hodně.

Miro
Kohn kouká na vyřízlou stránku bez známky překvapení. „Jasan, to dát se tisknout, ok, ale ono pak toto ztratit cena,“ řekl a vytáhl šuplík plný nejrůznější pornografie. „Navíc ona škoda papír a inkoust na tisk kopie, on lepší nový obsah, když už. Na porno já mít dost starý obsah. Pointa: permanentka do knihovna ona levnější moc moc než jedna návštěva bordel, proto oni tovaryši tam chodit. Ale cena tisk velká, to už než třikrát si koupit časopis, to levnější jít jednou sáhnout.“
Co se týče Schneidera, „Jestli my poslat Wojoczka na něho, on bránit a my mít občanská válka a já nemít prachy. To nedělat. Já jiný problém mít:
Jestem Ślonzok. Já žit Slezsko celý život, moje mamule žít Slezko celý život, její taky, a její pra pra taky a tak dále, pra pra pra pra babička žít Slezsko, Troppau, taky její pra pra babička ona z Pština a její pra babička žit teda ne v Slezko, ale Oświęcim to být hned za roh, zkrátka, já Slezak jak cyp, tak já nechápat, proč já furt hovořit jak degen! A ještě i přízvuk mít! Ty dobře mluvit a znát složitý souvětí, ty mě naučit hovořit. Já kápnout [6] 6 víčko.“

QUEST: Vymysli [4] čtyři tématické jazykolamy, na nichž by mohl pan Kohn pilovat svou rétoriku.

Lejstro? Jasné, to nebýt problém.
*
Patrola ulicemi je poklidná, frajtr sem tam prohodí nějakou poznámku, kterou se snaží tě naučit orientovat se ve městě. Kdo je kdo, kde je co a tak podobně. Také se povídá, že asi bdue zavedena hodnost „starší strážný“, aby se odlišili staří mazáci od nových bažantů, protože Wojoczek bude nabírat další lidi.
Patrola samozřejmě navštíví špitál a pomáhá svému kamarádovi přemístit se do kasáren. Uvnitř špitálu nic zajímavého, očividně několik lidí přišlo, několik odešlo. Kdosi tady pokašlává, vypadá to na zápal průdušek. Na ochozu probíhají satvební práce, aby se nedalo vylézt zvenčí. Obecně je celý kostel upravován, zvelebován a opevňován, až srdce otce-kapitána poskočilo nad tím pohledem. Vejít dovnitř se teď zjevně dá jedině hlavním portálem a malou brankou vedoucí přímo do sakristie.
Dům naproti Schneidera obývá, jak ochotně vysvětlil frajtr, rodina lovce, jenž dvakrát, třikrát týdně vychází z města na lov do blízkých hájů. Po Bílé chorobě se tady dost umíralo, zbyla jen manželka a dvě malé dcery. Ty se živí sběrem vajíček a hlemýžďů a samozřejmě pomáhají matce zpracovávat kořist. Dům je to dost velký, rodina bydlí v pokoji napravo od chodby, nalevo od chodby je sklad a sklep. Dostat by se tam legálně jistě mohl obchodník nakupující zvěřinu.

Wojoczek se na tebe chvíli bezvýrazně dívá, pak přikývne. „Koukám, že jsi všímavý. Dobře, to je dobře. Betrüberova síla není důvod ke znepokojení, nicméně je velká otázka, proč tady ty lidi má a proč je denně posílá do města… a proč chodí z Bobří branky k Orlici a zpět snad pokaždé jinou cestou. Takže máš-li nápad, jak o něm zjistit více, rád si jej poslechnu.“

Viky
Tak jako včera i dnes vyrazila Dobrosława na trh v doprovodu mlynářského pomocníka, jednoho z těch, co nahazují mlýnská kola, když se smeknou z hřídele. Pro opatrnou ženu však nebyl nejmenší problém letmo se setkat a už byl dopis v rukávu. Obálka je z ručně vyráběného kartonu, v němž jsou přimíseny květy plicníku a léchy, vypadá to moc pěkně. Zalepen je škrobovým lepidlem a spoj přelepen nálepkou s písmeny PPL.

Byliny asi dobře, ačkoliv ten pastiňák takhle od ksichtu… no asi by bylo lepší ho vyrýpnout a čichnout si k bulvě. Ale zase co jiného by to mohlo být. A u miříkovitých přece nehrozí záměna za jedov… oh, wait! Ale jo, asi to fakt je on.
Panu Jubilerovi se vyjadřování vděčnosti líbilo – tovaryš tentokrát musel z techu odpájet nožičku po nožičce všechny ty černé podlouhlé pavoučky, ti budou super na spony do vlasů – ale u otázky vyslání chlapce na výlet posmutněl. Jo, bylo by to super, o tom žádná, ale není to levná záležitost. Účast tovaryše v karavaně na Olmütz by si vyžádala investici pěti víček, pokud by šel s Kohnem, a ta víčka Jubiler prostě nemá, protože rozpočet je teď kvůli té super zakázce hodně na hraně. Koneckonců, proto si taky napůjčoval a prodal podíl, že jo.

kultakutri
Ok, dopis odeslán, šperky nakoupeny.
Mirovo zadání nlze realizovat, jellikož k cechovním záznamům není z radnice přístup. Nicméně ve veřejně přístupné informační svodce JPP je uvedeno, že pan Jubiler málem krachnul, ale napůjčoval si velké peníze a dokonce přijal do krámu podílníka z Pustiny, takže minimálně ještě chvíli vydrží. A pan Mydlář se ptal, kolik stojí domy kolem té jeho jeho klícky, těžko říct, zda na jejich koupi má; odhadem asi ne.
Všichni úředníci odešli horlivě prohledávat domy a doplňovat obsah kaps… katastru, takže byl čas se prohrabat nudnými poznámkami. Zajímavá věc, v jedné, naškrábané narychlo zboku na seznamu popravených za minulý kvartál, si jeden písař stěžuje, že v záznamech je bordel, jedni píší Betrüber, jiní Betrüger a jak to teda, černé nebe, má být správně? Nechcete tam někdo zajít a zeptat se jej? Ale někdo, kdo dobře slyší a rozumí i huhňání.

- 11 Tv

Firejs
Stráž na věži je klidná a příjemná a rychle ubíhá. Kolega tě seznamuje s okolím města, s význačnými body, podle kterých se určuje případný pohyb podezřelých osob, a tak podobně. Mimo to prohodí, že se říká, že dcera pana Millera se toulávala po nocích městem, ale s tím je teď utrum a má domácí vězení.
Při koukání do města sis všiml, že z vývařovny Ještěřáka Boba kdosi přešel do vedlejšího vchodu do špitálu. Jinak se už nic zajímavého v zásadě nestalo.

Po službě ses stavil u Jelena, kde hledají umývače nádobí. Práce [3] se ti celkem dařila a vydělal sis 1 víčko.

+1 tv za mytí
+1 tv za kydání hnoje v předešlém tahu
(co budeš dělat dál?)

================
Začíná 11. tah, čtvrtek II. týdne.
Čt 11.: střelecká soutěž, pan Zapalarka a Mogh; Miro: noční stráž na bráně; Firejs: noční stráž v ulicích; kk prohledat domy
Váš tah končí v pondělí 27. května v - pozor změna otvírací doby - 18 hodin. (Jo, pořád se snažím najít nejlepší čas.)

Neplete se ti v Moghově vyhodnocení Šmíd a Schneider?
Dnes:
A když už jsme u té spolupráce, praví Šmíd, rád bych do nového oblékl i sebe a své tovaryše, nemohl byste kolegu Kušniera ukecat, aby nám dodal kožešiny se slevou, tak zaokrouhleně kolem sta procent? Případně, neměl byste na půjčení takhle deset víček? Nemusí o tom nikdo vědět. Do měsíce splatím, určitě!

Včera:
„No to jo, ona je super, ale… jo, stálo to za všechny prachy! A teď nemám nic. A tímhle si těžko vydělám.“
„Tož můžeš si půjčit,“ napovídali mu ostatní. „Třeba u Kohna, nebo...“ ztišil mluvčí hlas, „...u Šmída.“
„Proč šeptáš?“
„No tak! Víš jak… Ale ten Šmíd je v balíku a občas prý půjčuje, hlavně velké částky… ale když mu to nevrátíš, tak, kámo...“ Následoval jednoznačný posunek znázorňující postupné lámání v kole, drcení varlat, prohlídku hamru zevnitř, zatloukání pilotů do tvrdé půdy a finálně rozpálenou výheň. 

Nebo záměr?

Inu, ohledně mé motivace se mýlíš a pokud jde o linku po mně potopa, tak samozřejmě moje vazba na Těšín není tak významná, ovšem zatím se mi zdá, že každý hlavně hrabe víčka, podíly a křesla v radě pro sebe, ale bezpečnostní hrozby jsou na druhé koleji. Moje strategie spíše míří na to, aby vůbec Těšín byl a pak se pojďme bavit o tom, kdo vlastní kolik podniků. Paranoid III: reloaded.

Tah:
Nejprve se stavím k panu Kohnovi. „Pane Kohn, tady pro Vás mám pár vět k cizelování jazyka. Dejte tomu dvoufázový trénink po dobu jednoho týdne a bude z Váš římský rétor! Tedy vlastně Ślonzski cyp.“

Šestsetšedesátšest šílených šidáků šidilo šestsetšedesátšest šerem šerých šenků.
Nenaovuluje-li tě brahmína, naovoluji brahmínu já.
Na mýtině mina Mílu mlela, Míla z toho srandu měla.
Kolař Kohn skolil kolem kolnu křuplo koleno.

Potom se zeptám, jestli pan Kohn umí zajistit poslíčka nebo třeba jestli nemá ve vetešnictví bicykl? Popřípadě někdo ve městě?
„A v neposlední řadě, pane Kohn, vím, jak omrknout toho Scheidera. Ale musel byste sehnat klíče od podzemí od Vojta. A nebo dobrý paklíč či termit. Čas kvapí...“

Sám se střelecké soutěže zúčastním a při obědě na kasárnách nezapomenu chlapům připomenout, ať taky zajdou. Riadne kanóny a možnost potěšit se pohledem. No neber to. Pokud je na soutěži Wasserman, hodím pokec, pokut ne, zajdu za ním. Ptám se, má-li nějakou robotu a potom mu nepokrytě vylíčím své obavy z Chorého a Betrubera (detail viz níže) a co by s tím dělal.

Před stráží se stavím za Wojoczkem a snažím se domluvit na stráži u Bobří branky. „Hele, upřímně, ten Betrüber a Chory jsou divný. Při poslední patrole se zdálo, že ze špitálu se dělá nedobytná pevnost a oba baráky se začínají hemžit divnými pořízky. Ohledně těch cest do Orlice – dost možná si po městě něco připravují – zbraně, únikové cesty, spojence, co já vím. Zkoušel jsi na ně někdy pověsit někoho v civilu? Pokud ne, stálo by to za to, v Olomouci to jako prevence funguje. Případně prohlíží se na Bobří brance, co nesou do města? Vlastně by nic k obchodování mít neměli, jen pár víček na žvanec. A vůbec, ten Betrüber, podle mého není tím, za koho se vydává. Kdysi dávno jsem zaslechl o jednom chlápkovi, kterému se přezdívalo podvodník… a nebo taky Betrüger. Dotáhl to tak daleko, že se o něm doslechla i rozvědka Olomouce.“ Pokud mi Bobří branku odsouhlasí, tak až padne hluboká noc, řeknu parťákům, že jsem něco zmerčil. „Ne u útulny, tam u toho baráku vlevo u hřbitova, něco se tam hýbe.“ Požádám je o krytí a zmírnění světla a připlížím se k budově. Sakra si dávám bacha na pasti nebo spíše výstražné systémy. Pokud všude vypadá klid, zkusím to omrknout zvenku i zevnitř. Je-li vzduch čistý, zkusím prozkoumat vchod do podzemní chodby a propátrat ji, je-li skutečně zamčena a případně kam ústí v útulně. Dál nejdu. Kdykoliv při náznaku sebemenších potíží se vytratím zpět na hradby.

Stav: 18Tv (+ 6 od Kohna)

Tah:

| SPOILER

Vyrážím okamžitě s Kohnovic poskokem a řídím se jeho pokyny. Pokud to nebude nic perverzního, vyhovím Kohnovi.

Během dne zajdu za Ještěřákem a spiklenecky se ho zeptám, jestli by na menu neměl něco pikantnějšího, třeba lidské ledviny. Pokud na to kývne, zeptám se na cenu a pak se vymluvím, že to je moc.
Zajdu do domu na Ludwika Kluckiego, kam jsem dříve odkázal Garbarze. Opatrně do něj vejdu, pro případ, že by tam na mě někdo čekal. Kouknu se, jestli tam od poslední návštěvy někdo byl (tehdy po zjištění adresy jsem si ho prohlédl). Při odchodu o dveře opřu nějakou tyčku nebo něco, co se příště při větším otevření dveří svalí k zemi - taková ta klasika zápalka na okně.


No a teď teda něco pořádnějšího. Zajdu do prázdného domu na ulici Szeroka (na předchozí mapě). Ujistím se, že tam je stále volno. Pokud není, zbytek odstavce neplatí. Jinak pokračuju v akci: Do nějaké police uložím lahvičku s jedem a na jiné místo zase svou drancířskou pásku. Tak, aby to člověk při zběžném prohledání nenašel. Kouknu se v kůlně, případně si půjčím u Kohna, něco na psaní - kůra, vosková tabulka apod. Napíšu tam: "Doslechl jsem se, že se zajímáte o Bílou nemoc. To jsme dva. V posledních dnech jsem učinil velký pokrok, ale hodily by se mi vyše znalosti. Sejděme se dnes hodinu po setmění v domě č. 2 na Szeroké." Zahraju si opět na poslíčka a předám zprávu někomu ve špitálu (tohle je pro vašeho kápa, poroučím se, má úcta). Následně vyhledám Firejse a vysvětlím mu situaci. Řeknu mu, že musí hodinu po setmění dorazit se svou hlídkou do Szeroké ulice - je to důležité! Řeknu mu, kde může najít ty dva ukryté předměty. Ať se pokusí vejít do domu, až tam uvidí někoho vejít, případně ať si vymyslí, že tam něco viděl nebo slyšel. Prostě ať s hlídkou napochoduje do toho domu a najde tam ty věci - ideálně s Chorym, ale to není až tak důležité.

Večer se najím v kůlně. Hodinu po setmění si vyjdu na Rynek a budu pokukovat do uliček, jestli se v Szeroké bude něco dít. Přespím v kůlně.

PS: Jestli platí zákaz vycházení v noci nebo něco takového (nejsem si tím jistý a najít to v textu se mi nepovedlo), posunu čas srazu a akce na dřívější dobu.


Co se Kohnovy karavany do Olmütze týče, má samozřejmě průchod skrze drancířské území volný. Patroly jsou srozuměny, co je teď našim cílem. Zewellské karavany můžou projít po zaplacení tradičního mýta.

-----------------------------------------------

TV: 9
Inventář: Hrst mouky, kožený kabát, klobouk, Lahvička s nápisem Šmíd (jed).

plete, ano.
A zase mi zdevhl počítač. zničehonic šedá obrazovka a pa. sakra.

Áno, zas na druhej strane, prečo by niekto riskoval tovar v hodnote x zátok, platil brahmínu a ochranku, keď si za tých 10 dní môže viacej zarobiť kydaním hnoja.

Vzhľadom k tomu, že karavána bola vyslaná než boli dané pravidlá tak by som potreboval aby bola braná ako na krátku trasu, nech ju stihnem v tú stredu otočiť do Olmiku.