Vemeno |
 |
Registrován: stř srp 18, 2010 6:38 am Příspěvky: 14 Bydliště: Seyda Neen
|
- | SPOILER
Citace: Příběh F3 v kostce: "Můj otec je neuvěřitelný debil, samaritán, ale debil. Když jsem se mu narodil, chtěl pro mě to nejlepší a tak se ubytoval ve Vaultu, kterýmu vládne paranoidní kretén. Do vaultu nikdo nesmí a z něj taky ne - pokud teda nechce. Můj kreténský otec chce uprostřed zóny supermutantů postavit čističku, přestožestačilo prstem naslepo píchnout do mapy a dopadl by určitě lépe. Můj otec je tak moc velký debil, že neměl lepší nápad, než v opuštěným vaultu hrát pseudo-videohru na klid, když ho z toho dostanu, zabije se, aby ho nezabila Enkláva. Na mě asi je, abych lítal po Pustině jako ten kretén a dodělal jeho nesmyslnou práci (i přesto, že s jeho zápisníkem bych mohl postavit čističku jinde)."
Nebo třeba takhle:
Můj tatík byl sice nadprůměrně intligentní, současně ale i poněkud emocionálně nestabilní. Protože před válkou pár hovadům z Vault-Tecu přišlo jako dobrý nápad rozjet zvrácený experiment s obyvateli vaultů, Stojednička byla pojata jako do důsledků dovedená Orwellova antiutopie. Neustálá konfrontace s debilním "Velkým bratrem", nadprůměrná inteligence, velmi povrchní znalost Bible a emocionální nestabilita vedla u taťky k rozvinutí tak zvaného mesiášského komplexu.
Spolu s mojí mámou dal tatík dohromady pár vědců, a začal s nimi v utajení pracovat na spáse celého lidstva (nebo aspoň celého Východního pobřeží). V utajení třeba proto, aby mu to Velký bratr nezatrhl, nebo - to je pravděpodobnější - chtěl udělat patřičný dojem, jak se na pořádného spasitele sluší a patří. To vysvětluje umístění jeho tajné laboratoře někam, kam byste se odvážili jen při totální absenci pudu sebezáchovy - do mutantních lovišť (Kapitol byl nejspíš beznadějně obsazený už tenkrát).
Z nějakého důvodu (možná právě probíhalo mutantí rojení) máma nemohla rodit někde "v civilizaci. Stává se to i ve špičkově vybavených porodnicích, takže není zas tak překvapivé, že máma nepřežila porod v poněkud improvizovaných podmínkách, odkázána na péči pár vědců, jejichž znalosti medicíny byly hlavně teoretického rázu. Citově labilní taťka se z toho sesypal a vzal si do hlavy, že její smrt způsobila jeho posedlost "živou vodou pro všechny" (což se alespoň zčásti zakládalo na pravdě). Dosavadní práci nechal tam, kde mu vypadla z ruky, sebral potomka (mě) a vrátil se do bezpečí Stojedničky. (Zda mu za to Velký bráška jenom pohrozil prstem, není nikde doloženo, ale nedělejme si iluze.)
Dalších dvacet let ho žralo svědomí, jednak, že nechal umřít moji mámu, druhak, že se vykašlal na rozdělanou práci a na lidi, kteří kvůli němu nejspíš riskovali životy (kromě jiného). Proto jsem byl asi jediný (jelikož mě "chránil" tak pečlivě, že si "ošklivé" informace nechával zasadně pro sebe), koho překvapilo, když práskl do bot podruhé. Lítal jsem po Pustině jak magor, abych ho našel, i když by stačilo znát jen pár věcí, abych se mohl vydat někam, kde je největší koncentrace vědců (mimo vaulty). Ale možná - tatíkova labilita se s věkem nezlepšovala, spíš naopak - chtěl prostě dokázat, jestli těch jeho posledních dvacet let života stálo aspoň za tu nedodělanou práci. (To se mu náhodou podařilo, protože jsem v Pustině nezařval.)
Když jsem se seznámil s tou semetrikou doktorkou Li, musel jsem uznat, že setkání s ní pro taťku asi nebyl žádný příjemný zážitek (ať už mezi nimi bylo v minulosti cokoli - ony tyhle zhrzené nápadnice ...). Moc jsem se nedivil, že se vydal hledat chybějící kolegy/součástky/informace hledat sám a že jsem ho našel v umělým spánku, kde ho profesor Zlé Dítě proměnil v hafana. Už jsem v Pustině potkal pár zdivočelých mozků v plechovce, takže si dovedu snadno představit, jak přesvědčiví dokážou být. Citově nestabilní nejsem, ale i já jsem nakonec skončil jako hračka Zého Dítěte, tak proč bych se divil tatíkovi?
Kdyby někdo začal zabíjet lidi kolem mě s tím, že hned přestane, když mu řeknu něco, o čem nemám ani tuchy, nejspíš bych se královsky bavil a opakovaně bych ho posílal do někam. Táta byl ale citově nestabilní, a metody plukovníka Podzimka prostě nevydýchal.
Já jsem byl nakonec moc líný na to, abych luštil jeho poznámky (ani doktorka Li jim moc nerozuměla), tak jsem radši dodělal to, co měl táťka už skoro hotové. Nejsem prostě drsňák, co dokáže s pár lidma postavit tryskáč jen na základě konstrukčních plánů.
Skutečně je to tak málo uvěřitelné? No flame.
_________________ Hier stehe ich und kann nicht anders.
|
|