Tomku, pointa je v tom, že plašíš s dva týdny starou zprávou uveřejněnou na tomto serveru.
----
Zašel jsem do Citadely a ukecal hvězdičkového paladina Křížovku - má sice ženský hlas, ale mužné tělo a ksicht opice - aby šel se mnou. Celou cestu Pustinou se mi držel způsobně za zadkem, na sedmé, což je opruz, neboť se otáčím doprava a blbě se mi kontroloval.
Horší bylo, že furt básnil o tom, jak by na mne byl můj otec hrdý. Vzhledem k tomu, že můj herní otec je debil, který napřed dvacet let stavěl uvnitř památníku obří čističku vody (nevím tedy proč?) a pak ji zamořil radiací (nevím tedy proč?) jsem z toho nebyl moc nadšený.
Zašli jsme do takové té jeskyně, kde se schovává halda dětí a aby je nikdo nenašel, tak mají nad vchodem velkou tabuli osvětlenou barevnými žárovkami. Děti jsou idioti, co mi říkají "mungo" a ustřelil bych jim ksicht, kdybych pořád nevzpomínal na seržanta Munga z Gondorské tajné služby. Quest mne vedl to tajné chodby do Vaultu 87. Protože je ta chodba tajná, je na ní množství silných hlídek, kulometných hnízd a nástrah a hemží se patrolujícími mutanty. Protože vede přímo do hlavního sídla mutantů, je z druhé strany hlídána celou silně vyzbrojenou devítiletou holčičkou, která, kdyby chtěla upozornit na útok, by musela běžet asi 400 metrů, než by dorazila k toaletám a splašila tam nějakou pomoc. Naštěstí útok mutantů nehrozí, protože napříč jeskyní je natažen zátaras z prádelní šňůry, což je zjevně osvědčená pomůcka proti mutantům.
Naládoval jsem si kapsy municí z volně pohozených bedniček, ale když jsme si chtěl vzít ještě mazací nůž pro štěstí, tak se hra zatvářila červeně, že prý to je krádež. Hm. Vzal jsem tedy Křížovku za zadek (můj), do jedné ruky flintu, do druhé... ehm... taky flintu... a vyrazil jsem do tajné chodby. Začal jsme se plížit a byl jsem zvědavý, jak se zachová sidekick. Pro vysvětlení, sidekicka jsem prvně potkal ve hře Tyrian 2000, tam to byla malá lodička co mi pomáhala hustit plasmu a laser do nepřátel. Pak až v Daikataně, a tam jsem žasl nad jejich úrovní. Nejen, že mi dovedně kryli záda (vzhledem k designu úrovní někdy docela dobrá vymoženost), ale také chrlili dobré hlášky, kočkovali se mezi sebou, léčili se, měnili zbraně podle situace a sháněli si munici, přičemž munici pro mou zbraň mi nechávali. Musím podotknout, že to byl hlavní důvod, proč tasit Daikatanu - mí společníci se zhostili služby palebné podpory se ctí a já si mohl šermovat a sbírat duše nepřátel.
Takže nyní jsem byl zvědav, jak postoupil koncept sidekicka za ta léta od Daikatany. Křížovka šel poslušně do kolen a ve své energozbroji krášel jako kachna za mnou. Na zádech si přitom nesl energokladivo. Plížili jsme se, ale paladin pořád mlel něco o mém otci. Naštěstí jsou mutanti hluší. V jeskyních se také ukázalo, že sniperská puška jde použít! Snajpoval jsem na samé hranici dostřelu, kdy již cíl se ztrácel v mlze dálek, tedy až skoro u dalšího ohybu jeskyně (tedy asi 20 metrů) a dával headshoty jeden za druhým. Bylo to krásné a šlo to jako po másle. Bohužel pět instant killů za sebou se mi nastřádat nepodařilo, neboť mne pokaždé něco vyrušilo. V jednu chvíli totiž, obíraje mrtvolu, přehlédl jsem kulometné hnízdo nademnou, avšak Křížovka zařval "Máme společnost!" a hbitě přezbrojil na rotačák a již pumpoval olovo do nepřátel! Když jsem je vyřídil, zahlásil "Čisto!" a šel zase do plížení. Vau, to jde.
Následující plížení se neslo v podobném duchu. Já odstraňoval pasti a jedním výstřelem (přezbrojil jsem raději na Loveckou pušku, 10mm pistole s tlumičem nestačila) zabíjel mutanty, křížovka šel za mnou a když nás napadli ze strany, kosil kulometem (ovšem zabíjet jsem musel já, slabá muška nebo co) a když nás napadli moc zblízka, tak tasil kladivo. To šlo. Později se však ukázalo, že Křížovka je prastrýc paladina Ondrecha a dá se tedy vytočit kde čím. Za třemi rohy a dvěma stěnami totiž byl mutant, který mne zaslechl, a Křížovka vstal a začal pobíhat po levelu. Asi deset minut na sebe řvali a plížení mohlo jít do hajzlu. Já se snažil odemykat a lootovat, Křížovka pobíhal sem a tam ve snaze odhalit mutanta, a tím na nás lákal jiné hlídky, které jsem pak musel odprásknout já. Přitom jsem si všiml, že křížovka zná jen kladivo nablízko a rotačák na dálku, když nejsem před ním. Nevyužívá pušky pro přesnou střelbu přes mé rameno, a to je asi dobře, neboť ve Falloutu 3 má puška přesný dostřel jen asi na dva metry (z toho metr je hlaveň). Horší je, že nelootuje munici pro svou zbraň a čeká, že kolem něj budu obskakovat.
Vyřídil jsem ještě pár mutantů (v pytlích s lidskými odpadky byla munice do brokny, hurá!) a zase se plížil vpřed. Rozhovor dvou mutantů ("My být silní!") jsem přerušil tak, jak se píše v příručce vojáka AČR, tedy granátovým útokem. Není to tak účinné, jak se píše v brožurce, ještě že mám hafo životů. Nevím jak to zvládají vojáci AČR na misích, když jim dojdou stimpaky.
A pak jsem se plížil dále. Za rohem jsem čul další mutiky, a tak jsme si řekl, že si pohraju a hodím jim tam minu, he he he... jenže Křížovka zařval "Tohle skrývání je k ničemu!" vyskočil na nohy a běžel s kladivem na zteč. Zase jsem ho musel zachraňovat já... a teď nevím,jestli to je projev charakteru, nebo prostě stupidita hry.
Nicméně můj boj se sidekickem hodnotím jako o něco málo horší než v F2, ale zase lepší než v F1. Myslím, že kdyby si nad to někdo sedl a trochu to doprogramoval, mohla by se funkčnost společníků v F3 aspoň trochu přiblížit Daikataně a nebyli by tam jen jako pomocní nosiči artefaktů.
Jsem zvědav na další příhody mne a zženštilého ohvězdičkovaného paladina Křížovku.