Ten .22 sapr s tlumičem je ukrutná věc!
Kde najdu 240 cílů pohromadě?
Překonal jsem svou nechuť, oblékl vybledlé a špinavé růžové šaty, místo baretu klobouk a hurá plnit questy v Stripu. Přijdu do Gamorah - vítáme vás, odpusťe, ale mohla byste prosím odložit své zbraně? - ok, jde se dál, White Gloves Society - Nastotisíckrát se omlouvám, je mi to velmi trapné, ale musím vás požádat, abyste odložila všechny své zbraně, bohužel, taková jsou pravidla - ok, proč ne, je divný, ale milý, co to tady máme dalšího, aha, Tops - hey hey baby... - ty sexistické prase!
Ještě že převlékání do T-51b a tasení CZ 57 trvá tak krátce.
Od této chvíle začala být hra zase zábavná.
Je možné, že se Benny pokoušel střílet z té své stříkačky, ale nebylo to moc vidět přes tu kobercovou palbu napříč celou halou. Rotačák rozhodně lepší, než plamenomet; příště si musím koupit ten 25mm auto granátomet se všemi upgrady. Samozřejmě se opět objevily všechny ty bugy, které se objeví, když vás hra nutí hrát to jako nějaký Deus EX a ne jako RPG z postapo pustiny.
Návštěva společnosti bílé ochranné pracovní pomůcky: Odevzdat zbraně, proč ne, hele, tam ten maník má kvér, co to je? Aha, rančer a ochranka, jdou dojednat serious buissiness. A ztratil syna. Mrknu se po něm. Hele, cylindr, ten by byl hezký... kecy, kecy, hele, baba v šatech na jedno ramínko, ty bych chtěla taky... kecy, kecy, znovu za cylindrem a do pokoje vyšetřovatele. Ha, ten je mrtvý - ozval se zvuk Wild Wasteland (nevím proč) a současně na Veroniku zaútočili dva strážní. Vyběhnu z pokoje - opravdu právě dva strážní ve fracích s hůlkami zaútočili na vojáka BoS v plné zbroji? Veronika je zarazila do podlahy a ihned se ozbrojila holí.
Setkání v páře - divné, ten chlapík se paří v obleku. Ale ok, kecy, kecy, najednou asasín, no jenže my už máme ty hole, že? Takže turbo, vycházková hůl jak sekačka, nadělal jsem z něj prejt a vzal mu pistoli a osm nábojů. No jenže já jsem ještě před návštěvou testoval, kolik nábojů se vejde do ,22 SMG, že? Takže jich mám sebou skoro tisíc...
S maskou, bílými šaty na jedno ramínko a holýma rukama vzhůru dolů do kuchyně. Je, hele, nějaké víno - "examine it" - [čekotej zapíná svou angličtinu] - "ochutnej jej" - výborný nápad! Už jsem nebyla opilá ani nepamatuju. Co tu je dál, jé, týpci grilují maso plamenomety... a nějaký hlídač?
"Co tu děláš?!"
"Jenom procházím..."
On tasil hůlku, já pistoli.
Akorát že dveře vedou zase zpátky ke grilu (je to první případ ve F:NV, kde dveře s nahrávací obrazovkou vedou z lokace zpátky do
téže lokace. Zajímavé.) - grilujícím se něco nezdá! Nechápu co... ale raději jim fofrem vystřelím ty jejich stříkačky z rukou. Zbytek pořeší tvrdé hákování Veroničino.
Ze dvou plamenometů jsem si opravil jeden a protože jsem předtím zrovna vezl munici z Nevada Station do Novacu, mám sebou 2 000+ zášlehů.
Takže celý quest spočívající v infiltraci a plížení nyní řeší duo ocelářů vyzbrojených jako do války. A to je přesně ten způsob, jakým se tyhle věci řešit mají!
Pokec s kuchařem byl krásný (přes medicine check, takže psychologie - chudák malá, v dětství týraná!), takže mám recepty, mohu vařit, místo toho pouštím ven farmářovic synka a běžíme zpátky. V první hale se někomu něco nezdá, takže opět hákování, synek se ozbrojuje holí. A pak jsem se ztratil a proběhl jsem celé to zatracené kasíno, přičemž všichni hlídači na mě byli naštvaní. No a pak jsem ještě omylem zahnul na blbou stranu a vběhl přímo na tu pitomou hostinu, kde měli každou chvílí podávat otrávené víno a fingované jídlo a všude bylo plno bělorukavičníků s holemi.
A jak zpívají Kabáti:
Pak tam vběhli Ebeni a v rukou měli hole//mlátili nás do holení a my do nich plamenometem, ty vole... jediný, kdo nebojoval, byl Mortimer, tak jsem se ho pak zeptal, jestli nechce být mým garantem, protože chci vstoupit do společnosti. Jeho odpověď byla záporná, tak jsem ho v sedě práskl mezi uši. Tou dobou byl k vidění zajímavý jev - rukavičník se zlomenou nohou utíká stejně rychle, jako ocelář se zbrojí snižující agility. Honili se po celé místnosti.
Nakonec jsme zdárně došli do hlavní haly, kde strážní začali být zlí na nás, což vyprovokovalo dobytčího barona a jeho ochranku, vytáhli brokny a začali to solit do rukvaičníků. A do toho my. Zavířily hole, rozstřílela se pistolka, za chvíli bylo po všem. Střílel jsem na pohyb, takže mě trochu zamrzelo, že jedna z mých obětí se prokazatelně snažila dostat ke dveřím a zachránit život, já viděl ale jen hýbající se něco a nasolil to do něj, že jo. Smutný příběh.
Reportoval jsem starému, že jeho syn je v budově, živ, zatím (konkrétně půl metru po mé pravici, ale to hra nereflektovala) - dostal jsem quest jej přivést. Stačilo chvíli běhat kolem a pak se vrátit k němu, aby se spustil skript a quest byl ukončen.
Teď už tam žádné další vraždy a kanibalské orgie nebudou, právu bylo učiněno zadost!
Zítra bych chtěl přeplavat Colorado a podívat se na tu tlupu pěti nebo kolika páračů. Fat Man už jsem si vylepšil modem na sníženou hmotnost, tak se poplave dobře... Třeba se tak dostanu k nějakým legionářům, teď, když mám prominuté všechny zločiny, což by snad mohlo zahrnovat i ty čtyři stovky nevinných obětí z řad asasínů a útočných komand. Legionáři jsou důležití pro ekonomiku (mou).