a nyní specialní bonbonek využitelný pro stalkeření v poastapo světě :)
Archeologie není v podstatě nic jiného než vrtání se ve zbytcích a troskách minulosti, toho si byl vědom William Rathje a tak začal zkoumat zbytky současnosti v Tucson city. Prvně musel dokázat relevantnost tohoto výzkumu, (jestli vůbec existuje pravidelné a symetrické relace mezi nákupem - spotřebou - odpadem, a jestli odpad odráží sociální a ideologickou stratigrafii naší společnosti ...
bylo vybráno 30 rodin a pozorovalo se jak jsou objektivní hmotné pozůstatky atd... vysledek byl docela uspokojivý a považován za objektivní.
Vzorkovací technikou vybrali různé sociální, profesionální, etnické, náboženské, věkové a jiné kategorie... nakonec bylo kategorii 66
ty seskupili do 7 shluků, a namátkou vybráno několik domácností. Pak se vědci domluvili s popeláři a ti je zásobovali co týden nebo 14 dnů "čerstvými" vzorky, kteří studenti pod Rethjeovým vedením zkoumali,měřili a katalogizovali 133 různých tříd (které zjišťovali jak na tom byli původní majitelé po stránce nutriční, zdravotní, osobní, výchovné, zábavné, jak vypadal chod domácnosti ... u každé věci zjišťovali objem, hmotnost, cenu ...) ale zároveň se dbalo na to aby byla zachována anonymita (proto nebyli zaznamenány adresy, jména a nebo fotografie lidí kteří se nevědomě zúčastnili tohoto experimentu)
Už první výsledky byli jak očekávané tak i překvapivé
do první kategorie patří například to že se nejčastěji v Tusconu vyhazuje pečivo a potravinové polotovary v tomhle ohledu bylo nejvyznamější hovězí, dá se odhadnout že jedna Tusconska rodina jenom na hovězím prodělala v 70 letech 100 dolarů za měsíc a to jen díky špatně naplánovanému cyklu nákup - skladování - spotřeba ...
Oproti tomu etnické skupiny jako černoši, asiati a indiáni vyhazují do odpadu mnohem méně potravin než průměrná bělošská střední vrstva. Další zajímavé postřehy byli že skupiny s nejnižšími příjmy kupují svým dětem nejdražší školní pomůcky a největší část hygienických pomůcek do domácnosti, rovněž konzumují nejvíce vitamínů, tekutin a chleba. Také bohaté rodiny přemýšlí nad tím co hodí do odpadu ať už potraviny nebo jiné předměty. Nejvíce vyhazuje střední třída jak ještě užitečné tak i poživatelné věci.
Tenhle poznatek byl už i použitelný pro archeologii protože se skoro neochvějně věřilo v to že nejvíc vyhazovali elitáři ...
Dal bylo konfrontování co o sobě lidé tvrdí a co ve skutečnosti dělají pomocí dotazníků, (tak jako všichni tvrdí že sledují dokumentární filmy a dokumenty v TV a na telenovely se vůbec nedívají) Střední vrstva si tak nalhávala že dostává do těla mnohem víc vitamínů než lidé s nízkými příjmy. Odpad je výsledkem lidského jednání ne uvažování.
Volně citováno z knihy Jaroslava Maliny: Archeologie včera a dnes aneb mají archeologové šedé hmoty víc za prsty než za ušima ?
viz v angličtině třeba zde:
http://humanitieslab.stanford.edu/23/174