Ty jo, sand to bude mít hlavu a patu, v tom vesdru se nedá přemýšlet.
Miro Kohn praví [3] nedám ani floka. Jestli chceš být užitečný, zjisti, kde má Schneider schované ty svoje obrazy. Protože v baráku na podpal je určitě mít nebude. Co znamená spolehlivý? Každé děcko na ulici ti zaběhne s líbsbrífem za hrst nábojů nebo za víčko. Diskrétní doručení stojí více. Dej tři víčka a půjčím ti jednoho ze svých chlapů. Doručí cokoliv kamkoliv, po celém městě.
„A co z toho budu mít?“ zamumlal Schneider. „Akorát dalšího mrtvého kluka. Ti dva z přepadu ti nestačili?“ [3] Pak ale svolil a přikázal svému tovaryši, aby ti večer pomohl.
Wassermann robotu má. Po zbytek dne jste se tak plavili na člunu po Bobrowce a dlouhými bidly měřili profil dna. Ukázalo se, že říčka je sice úzká (od pohledu asi tak na jeden křižník, s tím, že pobřežní vegetace dojde k úhoně), zato ale docela dost hluboká, zvláště takhle na jaře. Tak zhruba na jeden křižník, ale ryby se budou muset plazit při pokusu jej podplavat. Práce byla nudná, ale lehká, vydělal sis 3 víčka.
+3 Tv
Reinar Vidím, kam tím směřuješ, připomeňme, že podle pravidel GURPSu, v nichž je napsán Fallout a Fallout 2, je šídlo zbraní pod hranicí detekce stráží. Kostka ukáže, zdali budu pravidla Falloutu ctít i tentokrát. :) Kohn se chytil za hlavu. „Oj vej, Adonaj, ty to vidíš, ty to slyšíš, ty mě trestáš!“ Ano, jeho smrtí by vznikla značná škoda. Kupříkladu by Tešín pozbyl většiny znalostí o výrobě látek, tkanin, přediv, bla bla bla všeho, co souvisí s oblékáním, všeho, co stojí mezi ovcí a zdobným dokonale střiženým oděvem. Do deseti let by celé Slezsko chodilo v hadrech a chorošových čepicích. A navíc je to měšťan a radní, jakmile začne někdo zabíjet radní, kdo ví, kde to skončí? A, prababička z Osvětimi by řekla něco o tom, kde to končí. Takže ne. Jestli tě nenapadá žádný jiný způsob, jak tento problém vyřešit, tak aspoň zjisti, kde má Schneider ty svoje zpropadené obrazy! To by snad drancíři mohli zvládnout.
Miller je takové malé růžové prasátko a uznej, můžu já, žid, být kamarád s prasátkem? Ale tak jako jo, klidně, oči si navzájem nevyškrábem. Otázka je, co s ním. Furt o mě rozhlašuje, že se akorát flákám v Pustině, místo abych se věnoval životu, čímž myslí robotě tady v městě. A že prý jsem fanfarón. Otázka je, co mám takového, co by on ode mne mohl chtít.
Viky „Pane Šmíd, chci si s vámi promluvit o vašem synovi a vdavkách...“ „Ale jo, klidně, nemám nic proti tomu. Bydlet můžete v podkroví, když se dá trochu do pucu. Kdyby tě bil, tak řekni, já ho zbiju.“ „Já myslela spíš že by si vzal Millerovu dceru...“ “Ta se mu nelíbí tajak ty,“ zabručel Šmíd překvapeně. A vůbec, kdyby šlo jenom o vodu... a on ji stejně vypíná schválně a nechává ji téct přes mlýn i naprázdno, jen aby ztratila švung. Naschvál. A jestli bude předseda, tak si najde spoustu způsobů, jak dotírat a otravovat. A vůbec, co na to Dobrosława? Při těch slovech si pan Šmíd sedl na ponk, pohled se mu rozmlžil... ale rychle se zase vzchopil. Ne, to je blbost. Miller se nesmí stát šéfem, jinak je s kováním konec.
Apatykář je spokojen. Město žije plesem, všichni klevetí, co bude mít kdo na sobě, kdo bude s kým asi tančit a s kým ne a jestli dojde na nějaký slovní souboj mezi Millerem a Chorym. Střelba za hradbami taky rezonuje, jedni tvrdí, že tam otrokáři postříleli hromadu zběhů z války, jiní, že naopak otrokáři dostali po čuni a jejich mrtvoly kdosi roztrhal vedví a nabodal na kůly. Děti by tam rády běžely se podívat, matky jim to zakazují a chlapi říkají, jo, když mi byli mladí, to byly panečku nějaké kůly, ne jako dneska. Obecně dělníci, nádeníci a trhovci otrokáře neřeší, někdo je postřílel, no a co, bylo to za hradbami, to je daleko. Tovaryšové, řemeslníci a mistři se tváří zamyšleně a někteří vyjadřují obavy o svůj obchod. Mladým holkám se zase líbili urostlí chlapi v pochromovaných suspenzorech a obtáhlých kožených kalhotách, navíc sebevědomí a bez zbytečných zábran. Jejich matkám otrokáři vadili – přesně ze stejných důvodů. Každopádně se trh shodne v tom, že otrokáři a střelba za hradbami jsou věci, které by měli radní nějak řešit, protože od toho jsou radní. Prostý člověk s Pustinou nic nenadělá. +1 Tv
Mogh 1)chceš vyčíslovat jednotlivé obchodníky, množství jejich tovaru a zaplacenou cenu za karavanu, nebo to je fuk? 2)Pak napiš, zda Miro dodal mapu (bude ho to stát jeden tah ji nakreslit + čím a na co), přidá ti ale hod na cestu 3)Kohnova týden chystaná karavana, která vyprázdnila Košár, je také chráněna kulomety a také si k ní najal loyalní zewellskou ochranku – to jen aby nevznikla mýlka. Mimochodem, od zítřejšího dne již zanikla práce házení hnoje. Šmíd tolik víček nemá, ale když chvilku vydržíš, tak zmáčkne pár svých dlužníků, kteří mu visí pěkných pár stovek, a z nich něco kápne. Pak ti klidně půjčí. Za stejných podmínek. Podívej se na svoje prsty, určitě je máš rád. Jo, podívat se ti nebrání, ale jeho problémem podle jeho názoru je Miller a jeho naschvály. Zbraň podle návrhu už odešla s Kohnovou karavanou. Tvá přednáška „genetika pro lidi, kteří o ní nic neví, v životě o ní neslyšeli a nikdy je ani nenapadlo se nad ní zamyslet“ opakovaně narážela na Šmídovu neschopnost pochopit rozdíl mezi dědičností a dědictvím. Zdá se, že Šmíd si z toho vzal tolik, že jeho syn je ve městě něco extra, protože je silný a jednou zdědí kovárnu. Což vzal jako kompliment, ale moc nepochopil, proč o tom vůbec točíš, když to je zjevné.
Księgarz by chtěl knihu Mandaríni od Simone de Beauvoir, cokoliv od Andréa Gidea, nebo Poslední pokušení od Nikose Kazantzakise. Dá po 4 Tv za kus. Jubiler s tvým návrhem přepravit mu nějaké ukázkové vzorky bezplatně ochotně souhlasí. Obdobně Mydlář a Kušnier. Brever pokrčí rameny – pivo se nedá transportovat daleko, když není v chladu, tak se přece zkazí, to ví každý. Kohn se dívá pobaveně. Zatím jste neudělali nic, a už se ptáte na odměnu? Ale dobře. Když konkrétně, tak konkrétně, padesát víček každému, kdo se přičinil. Vzájemné vztahy? Inu, budete mít ve městě někoho, kdo bude ochoten vás vyslechnout. A to na nejvyšší úrovni. O dost více, než jste měli dosud. Být prezydentem by bylo super, ale pro Kohna to není tak klíčovým cílem, jako pro Viky. Každopádně, dělejte, co umíte. Aktuálně by bylo záhodno vyřešit tu nepříjemnost se Schneiderem.
======== Začíná tah 15-b, ples. Lidé se scházejí v cechovní síni, hraje hudba, u dveří stojí dobře ozbrojená stráž a níže postavené osoby šacuje kvůli zbraním, výše postaveným se klaní. Mistři a radní přijdou trochu později než ostatní. Je zde jídlo i pití, lidé korzují a baví se. Samozřejmě i zde se domluvají kšefty a šíří pomluvy. Sálem se nese smích, i hlučná zvolání, zdravice... každou chvíli někdo musí někoho seznámit s někým jiným, potkávají se tak lidé, kteří by se jinak nepotkali. Každý, kdo vejde, je místními klepnami důkladně perlustrován, ohodnocen a zkritizován. A samozřejmě ani setkání lidí neunikají očím drben, drobné náznaky, kdo s kým mluví, a s kým naopak ne. Navíc bude zajímavé, kdo koho vyzve k tanci. Inu, společenská událost. Tah končí v sobotu 15. ve 20:00
|