Konečně vím, kde leží Port Arthur:
Po zkušenostech s kvízem poznávání povrchu země z ISS mi ani tenhle úhel nečiní potíže(jedna fotka byla odsud) :-)
Myslím, že z rusko-japonské války je obecně známá jen bitva u Cušimi, ale předcházela jí bitva ve Žlutém moři. A byla to naprosto ruská bitva:
- Schopný velitel Makarov začal dávat loďstvo do latě
- No akosi našel smrt v minovém poli
- Jeho velitel byl totálně neschopný, a jeho velitelé byli neschopní ho vyměnit
- Když se konečně odhodlal k akci, tak chtěl opustit Port Arthur a doplout do Vladivostoku. Měl 6 bitevních lodí a utíkal před 4 japonskými. Bohužel maximální rychlost svazu byla 14 uzlů...
- Když došlo k bitvě, byl admirál zabit. Jeho kapitán zásah můstku přežil, nechtěl šířit paniku a nesignalizoval přesun vlajky... no akosi hned další salva dopadla přesně na to samé místo a zabila i kapitána.
- Další v žebříčku velení vlajkové lodi dal signál k předání velení svazu, ale ten signál nezaznamenaly všechny lodě, takže se svaz rozpadl na zmatené, nekoordinovaně manévrující lodě. Snadná kořist pro Japonce, kteří, dokonale secvičeni a řádní, udeřili, jako když švihneš katanou a usekneš hlavu-
Jo moment, Polák.
- V okamžiku, kdy katastrofa zdála se být neodvratnou, se v kapitánovi první třídy Edwardu Szczęsnowiczovi probudila polská krev. Jeho otec byl za účast na Listopadovém povstání (jedno z mnoha polských povstání proti ruskému útlaku) poslán na Sibiř a syn se tak dostal k loďstvu. Teď rozkázal taranovat japonskou vlajkovou loď.
- Japonci byli za situace, kdy po sobě desetitisíce tun oceli vrhají granáty na vzdálenost deseti kilometrů poněkud zaskočeni pohledem na bodákový útok bitevní lodě a povolily jim nervy.
- Svaz se tak mohl vzpamatovat a odpoutat od nepřítele a dělat cokoliv, co by jeho veliteli přišlo na mysl, takže:
- Půlka svazu se otočila zpátky do Port Arthuru, navzdory přímému rozkazu místodržícího; lodě již nikdy nevypluly a Japonci je nakonec potopili pozemním dělostřelectvem, vyjma poslední, kterou si potopili Rusové sami.
- Druhá půlka se nechala internovat v neutrálních zemích (Čína, Německo, Francie).
- Jeden křižník a jeden torpédoborec zkusili splnit rozkaz. Torpédoborec najel na mělčinu a křižník nakonec vyhmátli Japonci a v bitvě jej poškodili, načež se potopil sám.
Inu, Rusko, jeden neví, zda se smát, nebo brečet. A to 2. Tichomořská flotila se svou naprosto pošahanou anabází teprve připlouvala na scénu.
Ale asi brečet. Co by mohlo být z Makarova, kdyby žil v normální zemi? Krom toho, že to byl polární badatel, lodní konstruktér, pomáhal se zaváděním ledoborců, vymyslel také zaplavování lodních oddílů jako nouzové řešení nerovnováhy po zasažení jedné strany (např. Bismarck byl v bitvě s Hoodem poškozen na jedné straně a nabral pár desítek tun vody, aby se nepřevrátil, bylo odpovídající množství načerpáno na opačnou stranu a nautické schopnosti lodi tak nebyly nijak ovlivněny) a měkkou čepičku na APCBC projektily (
https://en.wikipedia.org/wiki/Armor-pie ... pped_shell )
Japonci po válce jeho tělo vyzvedli z hlubin mořských a při vojenském pohřbu je odevzdali hlubinám mořským.
Zajímavost na závěr: Ta Szczęsnowiczova loď byla pojmenována podle lodi, kterou o sto let dříve Rusové potopili Švédům. Zajímavý úkaz přejímání jmen slavných poražených protivníků - ještě za Druhé světovém války se několik britských lodí jmenovalo francouzsky, právě z tohoto důvodu.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
