Toho dne večer:
Na radnici se sešli všichni tři průzkumníci a prezydentka Viky. První si vzal slovo Chekotay: "Javorovému jsme slíbili náboje, Ostrému boty doručené na Kozubovou. Následná svatba s Česlarem zabaví celý kraj na dlouho. Ale opravdu to chceme? Rody z Javorového a Ostrého jsou příbuzní a přátelé, jev mezi divochy nepříliš častý, a společně se vydávají na loupeživé výpravy proti táborům stalkerů, snažících se vytěžit Třinec. Pokud přiberou do holportu ještě i Česlara z opačné strany údolí, je po těžbě oceli veta." "Takže doporučuješ neposílat nic?" zeptala se Viky. "Když nepošleme nic, vydají se na nás společně - a možná všechny čtyři rody. Lepší by bylo poslat jednu věc. Představme si situaci, kdy by na Kozubovou dorazily pěkné střevíčky. Ta by se šla vdávat, Ostrý by byl spokojený, ale Javorový by byl za hlupáka a to by jej vyprovokovalo k útoku na nás - k útoku, který nutně selže, i kdyby si sebou vzal několik další rodů z jihu. Česlar by bez věna od vdavek ustoupil a zůstal dál samostatný. Obrácená varianta: Javorový dostane věno, ale Kozubová bude bosa. Tato varianta je velmi na hraně a spoléhá na ženskou ješitnost. Javorový bude mít náboje, nebo je dá Česlarovi, ale Kozubová do svatby nepůjde a za hlupáka bude Ostrý. Zde navrhuji vlivovou operaci, která by mezi divochy podpořila narativ o tom, že Ostrému nelze věřit, že podvádí, že je to lhář - a proto byl nyní sám oblehán, dobře mu tak! V ideálním případě bude Javorový za blbce, Ostrý za po právu podvedeného, Kozubová na ocet a Česlar sice s nábojema, ale sám. A ty náboje - ty náboje si určitě bude chtít vyzkoušet, takže musejí být schopné střelby, ale tuto schopnost můžeme časem sabotovat." "Nechápu...?" "Navrhuji je upravit tak, aby po čase přestaly být použitelné. Například jádro střel odlít z čistého cínu. Jakmile přijdou první podzimní mrazíky, cín dostane cínový mor, nabobtná a střelu roztrhne. V nejlepším případě se střela vzpříčí při výstřelu a roztrhne lauf krochny a ksicht střelce k tomu." "To je ďábelské! To vy Drancíři běžně takhle...?" "Nic osobního. Jen politika a touha přežít. V tomto případě budeme mít jistotu, že kdokoliv obdrží naši munici, bude ji moci použít jenom omezenou dobu. Můžeme použít i jiné postupy, třeba zápalky do nábojů vytepat ze zinkové fólie namísto z měděné. Třaskavá rtuť pak po čase způsobí jejich korozi. V takovém případě by dodaná munice přestala být použitelná ještě před slunovratem. Bude pak ovšem víc zřejmé, že za sabotáž můžeme my. A jsou i další možné postupy." "Dobře, to je zajímavý návrh." "Kdybychom už prováděli nějaké vlivové operace, pak by možná stálo za to dát vědět na Prašivé, že Silmar je hledaný i u nás. Moc si od toho ovšem neslibuji, ale za pokus to možná stojí," řekl dále Chekotay s lehkostí člověka, jenž dobře ví, že vydává jen doporučení a proto nebude za konečná rozhodnutí a akce zodpovědný. "No a finálně je tady Godula. Zde navrhuji frontální útok ze zálohy v hodině mezi psem a vlkem a s barážovou palbou k tomu. Godula je od dělových věží křižníku jen třináct kilometrů. Salva hlavních zbraní smete tábor nepřátel a pěchota jej dočistí. Jsou to fanatici, luddité, proto nebudeme brát vůbec žádné zajatce. Kdybychom dokázali nalovit dost ježků na plynové granáty, použily bychom ty. Doporučuji přizvat i divochy z Lipého a možná i Stožka, měli s Godulou nějaké krevní msty nebo co. Můžeme jim slíbit ne jenom podíl, ale rovnou veškerou kořist. Pomocnou ruku jistě poskytnou i Drancíři, byť by šlo jen o pár chlapů - a jsem si jist, že se vzdají lootu, když půjde o to, uplatit divochy. Pro Lipého by taková bitva znamenala vyšší prestiž, kterou mu pošramotil pokus chovat koně na Karp-" "Ehm!" odkašlal si Mogh. "-a především by získal zásoby, které pro svůj rod potřebuje. Vůbec bych se nedivil, kdyby následně převzal teritorium Godulovských. Což by bylo pro nás fajn. No a to je vše. Co napadlo vás ostatní?"
|