Ad tasení meče: Osobně si na základě určitého průzkumu myslím, že to nedává smysl, protože v době, kdy už se nosila saka, ozbrojovali se lidé šavlemi, ale nosili je k buďto uniformám, anebo si je nosili v rukách, ne u pasu (buršácká
mensura). Dokonce i ti, kdož by se mohli opásat zbraní z ceremoniálních důvodů (tedy šlechtici), mohli si stejně dobře obléci do uniformy. No, a uniformy nemají saka, ale blůzy, a opasek se šavli se tudíž nosil přes ně, ne pod nimi. (S tím souvisí i to, že opasek se do kalhot dostal (v evropské módě) až poměrně pozdě. Nevím, jak to bylo v raném novověku, ale mám pocit, že ve středověku se nohavice, kalhoty, sukně nebo suknice také jen zavazovali a opasek držící zbraň přišel až nakonec, přes kaftan nebo varkoč nebo co to tehdy nosili.)
Každopádně se mi nedaří najít jediný obrázek, na němž by civil v obleku nebo jen saku byl ozbrojen šavlí.
Navíc původní obleky a blejzry byly dvouřadé, takže probojování se k opasku by stejně trvalo dost dlouho.
Druhá legenda vypráví o králi Edwardovi, který byl tak hrozně tlustý, že jednoho krásného dne vstal od oběda a nedokázal zapnout sako na poslední knoflík. Protože by to bylo trapné, tak raději všichni jeho poddaní učinili totéž. Také tato legenda je patrně nepravdivá, protože sir Edward sice byl prostopášník a v pozdějším věku i tlusťoch, ale současně to byl velmi schopný muž a panovník a přijde mi divné, že by to nechal dojít až tak daleko.

Nicméně podobná legenda se drží dámské etikety, konkrétně jezení, má-li dáma rukavičky. Může si je sundat od chvíle, kdy si na svatební hostině princezny Alžběty "Sissi" Bavorské s císařem Františkem Josefem I právě princezna, neznalá dvorské etikety, rukavice sundala, a celý dvůr po ní.
Je to hrozné, jak se ti lidi opičí - a jak dlouho jim to vydrží.
