Forum Vaultu šílené brahmíny

A Tommyho, proto hrál ty halucinace, a mě, proto jsem hrál toho rozmrzelého agresivního cvoka. Měl jsem v plánu vrátit se a být ještě více agresivní, ještě více rozmrzelý, hodit ti ty papíry do ksichtu, zařvat nahlas, co v nich je a obvinit tě z něčeho škaredého v souladu s mou rolí. Pak přišel Reinar a oznámil mi, že jsem mrtvý. O tom ještě později.


Ano, a přesně tohle řval Miro, slavný to rozverný granátník, těsně předtím, než jsem odpálil pro změnu já svůj první granát v dějinách. Třásl jsem se jak osika, doufal jsem, že to vymrští dýmovnici před vstup do bunkru a já budu moci utéct... ehm, tobě a Mirovi, lol. Když jsem viděl, že dýmovnice moc nedýmí, o to více však upaluje do dáli, to byl takový "oh bljať" okamžik. Je mi líto a upřimně se omlouvám, pakliže tě to vylekalo. Nicméně sobecky jsem moc rád, že jsem unikl výbuchu granátu vedle sebe v tak těsném prostoru.
Kuťas použil druhý kus s podobně rozpačitými výsledky. Další exemplář jsme pak společně trochu rozebrali a zjistili, že to je nějaký pěnový sajrajt a osobně bych si troufl se tomu postavit do cesty (s ochrannými brýlemi na očích), nicméně k dalšímu použití nedošlo a poslední kus nabízím orgům pro potřeby případných minometů. Dělá se i varianta s konfetami a pískátky. Asi to bylo původně myšleno na svatby nebo co já vím.

Díky, jde to.

Nenazval bych to brečením, bylo to spíš rýpání do Firejse kvůli nějakým našim starším rozhovorům, a překvapuje mne, že sis toho vůbec všiml nebo tomu věnoval sekundu pozornosti.
Co se Dziki gonu týče - vidím, že ti moje utroušené poznámky od cesty vězí dlouho v paměti, nechápu, jak jsi mohl vydržet s věčně špičkujícím Chrome Redem - tam jsem snad počty komentoval jen hláškou, že kdybych věděl, že jste jenom dva, tak na vás naběhneme, což měla být pochvala za to, jak jste dobře hráli, protože mě fakt nedošlo po skoro celou hru, že máme přesilu.
Se svítilnama jsem se poučil a teď před PIII se přímo zeptal orgů, jak to je, a nechal svou vystlakeřenou starou svítilnu doma a sehnal si moderní LED. (Která se rozbila hned, jak padl soumrak, ale to je jiný příběh.) Mimochodem, co se cen elektrických článků týče, tak je dobře znám, protože je po čtyřech kusech používají oba pip-boye.

Pokud ja vím, žádný granát k tobě neletěl. Pakliže by letěl, můžeš třeba utíkat. A klidně si sednu do bunkru zacpu uši a můžete ke mně naházet granátu klidně deset. Musel bych na něm sedět aby mi něco udělal. Ten ROS není nebezpečný v tom, že mi vystřelí díru do hlavy. Je nebezpečný v tom že celou dobu co letí taky hoří a to pěkně vysokou teplotou. Několikrát jsem se od podobných dymovniček popálil, věř mi nezdá se to. Popálené prsty zvládnou ale tu hořící věc bych v tváři a blísko oči mít nechtěl. Není to konec světa. Nic se nestalo ale takový zkrat jsem od tebe nečekal. Nevyděsila mě ta dýmovnice samotná ale spíš co se mohlo stát. Nebylo to moudré.

Jinak Pac jsme měl já, Cheky a Reinar

Já hrál halucinace, (viz moje venku je párač, Cheky byl nesvůj a nevrlý no a Reinar přišel a zabil nás čímž jsme o PAC přišli a už jsme jej dal nehráli)

Tady je moje chyba v tom, že jsem nepochopil, že jsem mrtvý. Já to bral tak, že jsme se porvali dva PAC-nakažení a pak se rozprchli do tmy. Až po nějaké době Reinara napadlo zavolat na mě takovým způsobem, abych pochopil, že hovoří mimoherně a oznámil mi, že jsme mrtví, a spolu s námi prakticky celá hospoda. To mě překvapilo, protože jsem si nevšiml, že by se lidi nějak houfně zvedali a odcházeli na respawn.
Tak jsem se tedy odebral na RP, deset minut naslouchal kapání vody a tikání minutky, a pak se vrátil do knajpy. Cestou jsem potkal vás jak někam jdete s divochy a už jste s námi nějak nechtěli mluvit.
Takže ano, moje chyba je, že jsem nezůstal ležet pár sekund na hospodě, aby mě třeba o ty zprávy mohli přeživší obrat, a až pak odejít na RP. Prostě mi nedošlo, že ten útok je smrtelný. Po deseti hodinách hraní mě Reinarovo chování zmátlo, takhle se k sobě totiž doma chováme běžně. Omlouvám se.



A pak jsi je s klidným srdcem dal do rukou největšího nepřítele, jakého Zewell kdy měl, který již dříve deklaroval, že je ochoten zemřít, jen když Zewell strhne sebou, a který byl na stanici znám jako největší čorka ve hře.

Popravdě, byl jsem vyděšený k smrti. Já nevěděl, že ke mně nic neletí, já byl hluboko v díře pod strmými schody a slyšel jsem, že granát je na cestě. Navíc ta herní atmosféra byla hustá jak tér, byl jsem v tom až po uši.
Omlouvám se. Nemám s pyrotechnikou zkušenosti a po tomhle incidentu asi raději zůstanu u šišek ovázaných lepící páskou.

Rád bych rozsekl tuhle přenici, diskety od Dranciru sem donesl já a vyměnil je za papíry, ty sem pak dal Leviatanovi aby lustil a ja si dal polévku, k tomu se pak přidal cheky a lustili jste spolu. Pak jste oba umřeli, my jako mrtví dolustili v hospodě zprávu o transfuzi krve, což bylo vlastně proti pravidlum a pak jsme se odebrali po domluvě s orgem že půjdeme tento lék hledat, následně jste nás vyhnali že nejsme divoši a já čekal na příchod Chekotaye, ten přišel řekl mi o variantě s FEV já vás naprasil ze strachu že smrti a poskytl Drancirum FEV aby jsme se také vyléčili

To je celkem hustý příběh, když si člověk uvědomí, že jsem stihl rozluštit dvě necelé věty a nebyl si vůbec jistý postupem, takže jsem byl jenom rád, že do fronty na lék se jako první postavil Kohn. Bylo pěkné, že si nikdo nevšiml, jak autor "léku" napjatě postává u dveří.

Nedal, luštili jsme to spolu a pak jsme zemřeli. Měl jsi PAC? Tak to fakt máme asi odlišné představy o paranoidním chováni. Za mě je to nesplnění náplně hry, kterou Mogh a Firejs chystal. Bral jsem to a pořád beru jako podvod. Ano fyzicky jsi to měl v rukách ale herně jsi to nezískal, nesměnil. Neměl jsi jako mrtvola s tím odcházet. Podobnou logikou můžu vlastně ukrást všechno co prodává vědma, obchodník a když mě zabijou tak si vlastně můžou vzít z mé mrtvoly jeden item. Teda jestli to stihnout za těch celých pět vteřin, kdy se zvednu a odejdu beze slova s věcma, které mi herně nepatří. Když jsi zjistil, že jsi mrtvý, v duchu fair play jsi měl odnést zprávy na místo kde jsi zemřel a ne to na ressu rozklíčovat a takovým způsobem "vyhrát" hru. Kdyby šlo o granáty a nebo o víčka tak mi to je jedno ale jako nejdůležitejší věc ve hře, přesto se nepřenesu.

Proč jsem se nehádal na místě a čekal dva dny na odpověd? Nechtěl jsem se takto ukázat před novýmí hráči. Jednal jsem podle pravidla "Moudřejší ustoupí". A taky vím, že s tebou hádku nevyhraji. Nemám takový speech skill abych všechno kolem hry dokázal okecat tak jak to ty umíš. Nemám taková, vědomosti a inteligenci jako ty. Nedokážu mluvit a argumentovat rychle. Ale svoje pocity jsem musel napsat. Ber to jako zrcadlo do tvé duše. Zamýšlení. Není to útok na tvoji osobu. Budu rád, když si každý vememe z takového hraní ponaučení pojedeme dál.

V pohodě, kdyby šlo jenom o to, mávnu na tím rukou. Nic se nestalo. Ale bylo to nepříjemné. Dokonce to vyděsilo i Sáru. Příště na pyro dohlídneme více. Je to moucha, která se dá lehce eliminovat. Možná do příště zkusím někde sehnat granáty akustické, které nepopálí a člověk by z toho neměl ohluchnout. Něco jako toto https://us.novritsch.com/product/airsof ... h-edition/ . Tady je to ale předražené.

Rad podotknu, že jsi sám lustil zbytek zprávy jako mrtvola, herně ti část zpravy taky nepatřila, byla moje od momentu kdy mi Chekotay svěřil drancirske diskety, ty jsme následně smenil za 3 listy a jeden již vlastně y také od chekotaye, vyluštení zprávy jako mrtvola a repsawn v hospodě, připravil drancire o čas takže Chekymu nevycitam že take lustil na respawnu na který aspoň přišel, pokud se tu tedy chcete hadat o tom komu patřili papíry tak 4 z nich byli moje a poskytnu jsem je všem, abych si v klidu snědl polévku, proti pravidlům jste v tento moment jednali oba.

No jo, jenže to byla moje role. Já jsem postavil Protektorát, pozvedl Drancíře, zajistil mír, chystal rozvoj - ale namísto toho přišly atomové granáty a rozprášily vniveč můj životní sen a to jediné, na čem mi kdy záleželo. Tak žiju jen pro pomstu na tom, kdo to způsobil - a protože nevím, kdo to byl konkrétně, jsem ochoten nechat zemřít všechny. Proto také nejsem způsobilý velet. Vlastně jsem na pozici Linota, který také hrával solidní cvoky. Kdykoliv jsi mě mohl přerušit a říct "Ticho, tady hovoří velitel s velitelem." Nebo Reinar. Několikrát jsem naznačil, že jde o můj postoj, ne celého týmu.
Ano, je to sobecký postoj. Je to vrcholně sobecký postoj, kterému je - či byl, protože věci se v závěru hry změnily - podřízen celý život postavy. (Já jsem jel na hru s tím, že nejspíš nevyhrajem, a v tom případě moje postava zanikne spolu s celou frakcí.)
Že bychom mohli přežít, a že by měli přežít i všichni ostatní, mě vlastně překecal až Tommy úplně na konci. Do té doby jsem stále váhal.

Ne, s Moghem jsme se neherně domluvili na respawnu v hospodě. Sám jsem něchtěl už hrát ale Mogh to chtěl dohrát tak jsem tu zprávu doluštil. Tommy teď tě nechápu, hrál jsi Zewell nebo jako Drancíř? Protože v hospodě jsem měl tři diskety u sebe, ty jsi přinesl tři od Drancířu a to jsme společně vyměnili za papíry. Neposkytl jsi je všem, dal jsi mi to do rukou. Takže v tuto chvíli jsem herní item měl já. Cheky tam vlastně takhle vůbec neměl být, protože byl nakažen PACem a nechoval se podle toho. Dobře si pamatuji, že papíry které cheky luštil, nechal na zemi a když ho krouhnul Reinar, tak je pak jako mrtvola ze země sebral a hned odešel beze slova. Nemyslím si, že by to byla náhoda ale přišlo mi to jako záměr. Minimálně měl věc řešit neherně s Moghem.

Nenávidím šifry, nemám na ně mozek. Když jsem zjistil, že šifru, nad níž jsem potil krev, by Tommy vyluštil patrně z hlavy, protože je to jeho denní chleba, viděl jsem rudě.
Pokud tě tak žere, že Drancíři pro jednou - po dlouhé sérii porážek - pro změnu neprohráli*), neboj, na nejbližší Patrole to zase budu já, kdo s pěnou u huby bude funět kdesi vzadu.

*) Úplně nevím, zdali tomu říkat vítězství, pořád čekám na Moghovo zhodnocení a závěr hry. Pražáci by asi řekli, že je to přinejlepším takové vítězství Pyrrhy.


Zásahy jsem neviděl, viděl jsem kuličky odrážející se od betonu kvůli příliš ostrému úhlu střelby. Pak při útoku jsem měl potíže se zastavit. Jestli máte vy dva pocit, že jste mne zasáhli jako prvního, ok, svou smrt nepočítejte.


Mrtvého jsem hrál, zatímco vy dva jste se seskupovali dole v díře při luštění elektronického zámku, protože co, mrtvola má dost času tady se válet v blátě, což mě teda pěkně naštvalo. Jak dlouho to seskupování dvou lidí na ploše 3×3 metry mělo trvat? Já tam ležel, čuměl do nebe, zespoda ke mně doléhal rozhovor o luštění. Tak jsem se zvedl. Až pak sis vzpomněl, že tady jsem ještě i já.


Neboj, já už toho moc nenahraju.