|
"Slyšíš to?" zeptal se voják Bratrstva oceli stojící na největším bunkru a hledící do okolí.
"Co jako, myslíš ten zvuk, co zní jako polní lopatka třískající o kameny v hlíně, který ale určitě budou kopulující jelen se srnkou? Jo, slyším," prohlásil druhý, pokuřuje Lucky strike, co zbyly z vojenských dávek.
"A neměli bychom to prověřit?" naléhal první.
"Co tě má, musíme hlídat vertibird, než technik přijde na to, jak rozluštit kód zámku."
--
"Co to do háje ..." zařval hlídkující bratr v oceli, když se vracel k vertibirdu po obhlídce okolí. Celý den neviděl ani živáčka a najednou u pravého rotoru spatřil tři mrtvoly v zeleno-žlutých uniformách a dveře na něj zíraly jako černá do široka otevřená tlama. Vběhl dovnitř a zkontroloval přepravní prostor.
"A kurva, to se majorovi nebude líbit" hlesl.
--
"Co to je sakra za hipíka?" mumlal si pro sebe voják. "Hej, ty tam, stůj! Co tady pohledáváš a odkud jdeš?"
"Ále, jsem drancíř na špacíru 300 kilometrů od domova a sbírám borůvky. Kanadské!"
"Mmm, to se mi nezdá, ukaž batoh... svačina, nůž, červený hadr, lékarníčka, polní dávka. No tak hybaj, atom... eee, zakázanou knihu židovských anekdot nemáš."
Chekotej pelášil pryč, co mohl.
"Ale proč ten červenej hadr vypadal tak batikovaně, to teda nevím," zamyslel se voják a vyrazil zpět z hlídky. Pro jistotu zkontroloval, jestli nezachytí signál z jaderného kufříku, ktarý by měl automaticky vysílat, pokud je otevřen. Nic, tak snad jsou spolubojovníci v hledání úspěšnější.
--
"Uf, to bylo těsný," mumlal si Chekotay a žvýkal ty houbičky, co si včera nasbíral v lese, protože mu kručelo v břiše. Svět byl hnedka takový barevnější a dokonce viděl fialovou auru, když ti Zewelláci mluvili. A fialová, jak známo, určitě znamená zlé úmysly. Navíc moc jasně viděl, jak ten Miroslav má pod kapucí vyrůstající démonické rožky. A ten Livjatán furt něco brousil. No, vyřešil to fik, fik.
Když se blížil k rozcestí Carvánka, hodilo se mu, že slyší až za roh. Ty zahalené postavy za ním chvíli běžely, ale neznaje strachu, bežel roštím, kamením a brzo se jim ztratil. Toho dne byl Silmar (pozn. red. už jsem zase zapomněl, jak přesně bylo to jméno) tak blízko k návratu na výsluní jako Stierlitz odhalení na kruhovém objezdu.
--
Kohn byl trošku nasratý, ale co už, matlák stejně v Těšínském Endgame úplně propadl.
--
Vojáci bratrstva oceli se vrátili na provizorní základnu v Rammsteinu. A od tama kdo ví, kam dál. Možná zpátky za louži. Každopádně tajná mise za účelem získání vlivu ve střední Evropě dopadla fiaskem. Ti, kteří měli štěstí, dostali 20 ran bičem. Ti, kteří jej neměli, šli z polního soudu rovnou na oprátku.
--
Z mechu uprostřed krajiny připomínající sibiřskou tundru vyrůstal trs houbiček. Přes den vypadal poměrně běžně. V noci ale vydával fosforeskující záři do širokého okolí. Kanec, z nedalekého brlohu, na něj rád chodil čůrat.
|
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
